Nejnovější

Sporťák s kočičíma ušima byl posledním dílkem skládačky 

Neonové izotopy ze skal na mořském dně mohou být klíčem k pochopení toho, jak planeta Země před 4,5 miliardami let vlastně vznikla. V závislosti na tom, jak pomalu, nebo naopak rychle se naše planeta vytvořila ze sluneční mlhoviny, podle toho se liší koncentrace plynů na povrchu.

Nová studie, analyzující neon v mořských hlubinách, naznačuje, že se mladá planeta rychle zrodila z oblaku prachu a plynu kolem Slunce a uvnitř upoutala vodu a plyny. Existují tři teorie o formování Země z protoplanetárního disku na základě různých procesů a jejich doby trvání. První teorie naznačuje, že se vše stalo rychle, když zde uvízl plyn z mlhoviny. Další tvrdí, že Země se tvořila z prachových částic ozařovaných Sluncem, které předtím, než se shromáždily, kondenzovaly na mini planety.

Podle třetí teorie ovšem šlo o pomalý proces, který spoléhal na uhlíkaté chondritové meteority, jež jsou bohaté na vodu a dodávají plyny. „Snažíme se pochopit, kde a jak byl získán neon obsažený v plášti Země, který nám říká, jak rychle se planeta formovala a za jakých podmínek,“ říká výzkumník Curtis Williams z Kalifornské univerzity.

Neon je na rozdíl od ostatních životně důležitých chemikálií inertní, což znamená, že se nemění v důsledku chemických a biologických procesů. „Takže neon si pamatuje, odkud přichází dokonce po 4,5 miliardě let,“ říká profesor Sujoy Mukhopadhyay z Kalifornské univerzity. Díky tomu nám může vypovědět, jak to vlastně tenkrát bylo.

V rámci studie měřil vědecký tým neonové izotopy, které se nacházely v zemském plášti už ve chvíli, kdy se Země vytvořila. Ze svých tří izotopů je neon-21 jediným, jehož množství se mění v průběhu času, protože je tvořeno radioaktivním rozpadem uranu. Vědci analyzovali neonový plyn, který se nacházel v bublinkách uvnitř polštářových bazaltů na dně oceánu, pomocí hmotnostního spektrometru pro stanovení poměru modelu slunečních mlhovin.

Podle vědců nebyly poměry izotopů nalezené v bazaltech v rovnováze s ozařovanými částicemi nebo s jejich pozdním nárůstem. „To je jasný signál, že v hlubokém plášti je nebulární (vzniklý z mlhoviny) neon,“ míní Williams. Tým také uvádí, že zjištění by mohla posloužit jako vodítko při hledání potenciálně obytných planet, neboť jsou ukazatelem dalších těkavých sloučenin, které jsou pro život důležité.

„Existuje několik způsobů, jak by se z disku mohl vyčerpat prach a jeden z nich je, že vytváří planety,“ říká Williams. „V jiných solárních systémech můžeme pozorovat tvorbu planety v plynovém kotouči a podobný záznam naší vlastní Sluneční soustavy je uchován také v prostoru Země,“ tvrdí Mukhopadhyay. Může jít tedy o stejný způsob, jakým se planety formují i jinde.