Nukleární raketa NASA dopraví astronauty na Mars za pouhých 45 dní
Jenomže tyto a další mise, které mají dostat lidskou posádku za nízkou oběžnou dráhu a systém Země-Měsíc, vyžadují nové technologie, od podpory života a radiačního stínění až po energii a pohon. A jeden zázračný pohon už tu je. Jde o jaderný tepelný a jaderný elektrický pohon (NTP/NEP), který vyvíjí NASA.
Americká vesmírná agentura totiž před několika lety znovu zahájila svůj jaderný program za účelem vývoje bimodálního jaderného pohonu, což je dvoudílný systém, který se skládá z prvku NTP a NEP. A to by znamenalo především gigantické zkrácení doby letu na Mars a zpět. A NASA si už také vybrala z několika možností a chystá vyvíjet bimodální jaderný pohonný systém, který využívá cyklus překrývání vlnového rotoru a na Mars by kosmickou loď dostal za pouhých 45 dní.
V případě jaderného tepelného pohonu (NTP) jde o jaderný reaktor, který ohřívá kapalný vodík, tedy pohonnou hmotu, přeměňuje ji na plynný ionizovaný vodík, tedy plazmu, který je pak veden tryskami, aby generoval tah. Tato technologie se prakticky vyvíjí od padesátých let minulého století, což vedlo k postavení Nuclear Engine for Rocket Vehicle Application (NERVA), jaderného reaktoru s pevným jádrem, který byl úspěšně testován. Pak byl ale program kvůli nedostatku financí zrušen.
Jaderný elektrický pohon (NEP) se pro změnu spoléhá na jaderný reaktor, který dodává elektřinu, tzv. Hallovu tryskovému motoru, tedy iontovému motoru, který generuje elektromagnetické pole, které ionizuje a urychluje inertní plyn a vytváří tah. Mezi pokusy o vývoj této technologie patří hned dva programy NASA.
Obě technologie mají nesporné výhody oproti stávajícím pohonným jednotkám, ale mají samozřejmě také svoje mouchy. Ani jedna zatím není dokonalá, a tak se vědci rozhodli použít to nejlepší z obou. Proto se vyvíjí právě bimodální design založený na reaktoru NERVA s pevným jádrem a také kompresor s tlakovou vlnou, tedy technologií používanou ve spalovacích motorech, která využívá tlakové vlny produkované reakcemi na stlačování nasávaného vzduchu.
Při spárování s motorem NTP by kompresor využíval tlak vytvořený ohřevem paliva LH2 v reaktoru k dalšímu stlačení reakční hmoty. A to dohromady zajistí ohromný tah. Protože s dosavadními pohonnými systémy by taková mise na Mars trvala až tři roky, jde o obrovský technologický skok dopředu.
Nukleární technologie tak mise na Mars zkrátí z několika let na pouhých několik měsíců. Ve hře totiž není jen samotná doba trvání letu, ale také s tím související radiační expozice, čas strávený v mikrogravitaci a různé zdravotní problémy astronautů.
Kromě samotného nukleárního pohonu NASA rozvíjí také na nové konstrukce samotných reaktorů, které by zajistily stabilní dodávku energie pro dlouhodobé mise v prostoru, kde solární a větrná energie není úplně vždy dostupná. A tak je tu jasná naděje, že objevování hlubokého vesmíru je už opravdu velmi blízko.
Autorský článek, další zdroj: Business News
