Po hypersonických střelách plánuje Amerika hypersonický dron se scramjetovým motorem. Ve vzduchu by mohl být už za pět let
V první fázi pravděpodobně rozsáhlého programu Mayhem jde zjevně o vývoj postradatelného hypersonického víceúčelového ISR letounu, jehož schopnosti budou zahrnovat zpravodajství, sledování, průzkum i boj. A jak to bude dál, je velké tajemství, protože program Mayhem, respektive nějaké informace o něm, se začaly objevovat teprve před dvěma roky.
Každopádně Američané před Vánoci úspěšně otestovali svoji hypersonickou střelu ARRW, což je střela vzduch-země, která je nesena pod křídlem bombardéru, jako je B-52. Při výstřelu se zapálí pevný raketový zesilovač, který zvedne střelu do určité výšky a dá jí rychlost. Pak se tzv. otevře kapota rakety, pod kterou se skrývá klínovitá kluzná střela, která se řítí směrem k cíli. Na rozdíl od konvenční balistické střely, která sleduje předvídatelnou obloukovitou trajektorii, hypersonická střela klouže dolů ke svému cíli s plošší trajektorií a je také schopna provádět manévry ve vzduchu.
Američané měli s hypersonickou střelou problémy, protože nejprve se nedokázala správně vypustit z bombardéru a pak přišly pro změnu problémy s raketovým boosterem. Nicméně nyní po úspěšném testu této střely oznámili, že zbraň při testu dosáhla rychlosti vyšší než Mach 5. Nicméně technologie, kterou používá Lockheed Martin pro svou střelu ARRW, jí umožňuje letět rychlostí až 24 000 kilometrů v hodině, což je neuvěřitelných Mach 20. A na této technologii scramjetového motoru mají během několika let vzniknout nové bojové letouny. Proto se právě program Mayhem zaměřuje na vývoj pokročilých vysokorychlostních motorů.
A co to tedy přesně je za pohon? Program Mayhem vyvíjí pohon, který se skládá z motoru scramjet, jenž dokáže pohánět střelu nebo stroj na dlouhé vzdálenosti a rychlostí vyšší než Mach 5. Náporový motor scramjet, tedy nadzvukový náporový motor, je pokročilou verzí náporového motoru, kde spalování paliva probíhá v nadzvukovém proudu vzduchu. Letadlo poháněné takovým systémem bude mít pravděpodobně jeden motor a velký přívod vzduchu pod trupem.
Jednoocasní letoun bude tak mít velmi pravděpodobně dlouhý a štíhlý tvar a delta křídla. Celý projekt se tak nyní zaměřuje na dodání vzduch dýchajícího hypersonického systému vyšší třídy, který může provádět hned několik misí. Tedy může jít jak o průzkum a zpravodajství, tak o bojové mise.
V roce 2028 by tak měl vzlétnout první hypersonický dron se scramjetovým motorem. Měl by letět rychle, daleko a unést hodně zatížení, ať už půjde o střely nebo špionážní technologii. Jestliže dron bude mít scramjetový motor, jako že o to tady právě jde, nebude ale schopen vzlétnout sám. To znamená, že hypersonický dron bude nutné vypustit na raketě schopné dostat jej do pohybu dostatečně rychle, aby scramjet začal pracovat. A je jasné, že dron se scramjetem nebude také schopen přistát, takže to je důvod, proč je hned od začátku řeč o postradatelném stroji, tedy hypersonickém dronu na jedno použití.
Hypersonický dron bude pro americké letectvo vyvíjet firma Leidos. Ta je spolehlivým dodavatelem americké armády a také NASA. Těsně před koncem roku společnost mimo jiné oznámila, že se chce spolupodílet na vývoji lunárního přistávacího modulu a dalších lunárních technologií pro misi Artemis.
Autorský článek, další zdroj: The Drive
