Nejnovější

Sporťák s kočičíma ušima byl posledním dílkem skládačky 

Důvod mají skeptici poměrně pádný. Budování velkých lineárních měst od nuly, navíc s inovativními technologiemi, je mnohdy utopické, nebo přinejmenším ekonomicky nemožné.

Dopravní technologie

Lineární město by bylo postaveno ve třech vrstvách. Povrchová vrstva by byla pro chodce plná parků a otevřených prostorů, pod ní by byla spodní servisní vrstva a ještě hlouběji dopravní páteř celého města, která by sestávala z ultrarychlé přepravy. Návrh tvrdí, že všechny denní služby by byly dosažitelné chůzí do 5 minut od každého uzlu na trati, a že dojíždění z kteréhokoliv uzlu na vysokorychlostním tranzitu by netrvalo déle než 20 minut.

Podle některých odborníků jsou však tyto cíle nedosažitelné. Plán mnohakilometrové linky s uzly v takové šíři, aby vše bylo dostupné chůzí za pouhých 5 minut, je sporný, jak uvedla Elizabeth Plater-Zyberk, profesorka architektury na univerzitě v Miami. "Na podporu této úrovně veřejné dopravy by taková linka vyžadovala větší uzly schopné pojmout více lidí. Ale pokud na každé zastávce bude jen několik stovek lidí, nebudou  investice do této infrastruktury ekonomické,“ řekla.

Není ovšem jasné, zda technologie tranzitního systému pro pouštní město už existuje nebo ne. Ujet 170 kilometrů za 20 minut by vyžadovalo rychlost 512 km/h. Jen pro srovnání, vlaky Eurostar v Evropě jezdí rychlostí přibližně 320 km/h, a zatímco některé z čínských vysokorychlostních vlaků papírově dosahují rychlosti 380 km/h, v praxi je jejich rychlost obdobná jako u Eurostaru.

Podzemní hyperloopy, stejně jako ty, jež vyvíjí společnosti Virgin a SpaceX, by teoreticky mohly být správnou cestou, ale tato technologie je stále ještě nejméně deset let od své realizace. Dosud nejrychlejší testy hyperloopu dosáhly rychlosti 463 km/h bez cestujících. Pouze jedna společnost, konkrétně Virgin, otestovala tuto technologii s cestujícími za rychlosti 172 km/h.

Plánování lineárních měst není nové

Saúdský návrh není prvním plánem na lineární město. Už roce 1882 navrhl španělský urbanista Arturo Soria y Mata město Ciudad, jehož středem by byla železnice nebo vozovka a všechny budovy a další části města by byly postaveny podél této linie. Nynější okres Ciudad Lineal v Madridu byl postaven s ohledem na tuto myšlenku, ale dnes už tvoří jen část obrovského Madridu.

Brasilia, hlavní město Brazílie, byla původně plánována jako ideální město ve tvaru letadla s vládními budovami lemujícími trup. Brasilii však bylo vytýkáno, že není nijak zvlášť obyvatelná, má několik čtvrtí se smíšeným využitím a málo prostoru pro bydlení v centru města pro rodiny s nízkými příjmy. Nakonec se město rozrostlo o mnoho čtvrtí, což v důsledku znamenalo dlouhé dojíždění pro mnoho lidí, kteří pracovali ve městě.

A to je hlavní problém lineárních měst. Nakonec se totiž vždy rozrostou mnohonásobně nad rámec původního plánu. Dále čtěte: Inženýrský zázrak. Šesté zrcadlo pro Velký Magellanův dalekohled.