Nejnovější

Sporťák s kočičíma ušima byl posledním dílkem skládačky 

Zvuky, které z toho vzešly, zní jako zvonky, smyčcové struny i flétny, to vše představují různé aspekty bílkoviny, která se vynoří z povrchu viru a pomůže mu se zachytit na nic netušících buňkách lidského těla.

Kyselina jako noty

Stejně jako všechny proteiny, jsou i tyto hroty tvořeny kombinací aminokyselin. Pomocí nové techniky zvané sonifikace vědci z Massachusetts Institute of Technology přiřadili každé aminokyselině jedinečnou notu v hudební stupnici, čímž celý protein převedli prakticky v hudební skladbu.

Ale v reálu mají tyto aminokyseliny tendenci se stočit do spirály nebo naopak se natahují. Vědci, kteří z nich chtěli vytvořit hudbu, museli tyto vlastnosti převést do hudby pomocí dlouhých a krátkých tónů. Navíc museli nějaké zvuky přiřadit také molekulárním vibracím.

Proč hudba?

Ale proč to vědci vůbec dělali, když koronavirus rozhodně není mezi světovou populací oblíbeným tématem? Hudební formát totiž může vědcům pomoci najít místa v samotném proteinu viru, kde by se protilátky nebo léky mohly nejlépe vázat. A to dělají jednoduše hledáním specifických hudebních sekvencí, které těmto kritériím vyhovují nejlépe.

Podle vědců je to rychlejší a intuitivnější než konvenční metody používané ke studiu proteinů, jako je molekulární modelování. Dodávají, že porovnáním hudební sekvence proteinu s velkou databází dalších sonifikovaných proteinů by bylo možné jednoho dne najít mechanismus, jak zabránit viru v infikování buňky.

Co se týče volby nástrojů, ty si výzkumníci zcela zvolili podle vlastních preferencí. V tomto případě hraje hlavní notu japonský strunný nástroj Koto, a to pro své uklidňující zvuky, které vědci nyní při své složité práci tolik potřebují. Dále čtěte: Umělá inteligence převede myšlenky na text.