Brzy z něho bude superšpion. Tento bezpilotní solární dron překonal vlastní letový rekord a ve vzduchu zůstal rovných 36 dní
A to znamená jediné. Zephyr jednou bude doslova superšpionem, který vydrží vysoko nad oblaky neskutečně dlouho a bude si odtud fotit, co bude chtít.
Pro upřesnění, Zephyr z dílny Airbusu je stále ve vzduchu, takže dozajista překoná i tento čerstvý rekord. Naposledy létal rovných 26 dní v kuse, ale to bylo už v roce 2018, takže nové informace dávají naději, že testování Zephyru se vyvíjí velmi dobře.
Zephyr se pohybuje zhruba ve výšce 21 kilometrů, což mu umožňuje zdařile se vyhýbat nepřízni počasí všeho druhu. A až bude v ostrém provozu, vydrží tam celé měsíce. Má sice rozpětí křídel 25 metrů, ale to je kvůli přístupu k solární energii. Jinak je to hubeňoučký dron, který váží jen 75 kilo. Není akorát jasné, zda je už nyní narvaný potřebnou špionážní elektronikou, nebo ne, protože ta mu jistě ještě nějaké to kilo navíc přidá.
A přesně tomu se bude Zephyr v budoucnu věnovat. Špionáži a shromažďování tzv. zpravodajských informací. Podle všeho ze své výšky vidí opravdu hodně, pokryje podle dostupných údajů území o rozloze 20 x 30 kilometrů. A ve svém štíhlém těle může nést opravdu cokoliv, včetně špionážní optiky, radarů, lidarů a infračervených zařízení.
Zephyr taky létá pomocí komunikace přes satelity, takže jako autonomní stroj dokáže přijmout nové rozkazy kdekoliv, kde se zrovna nachází. Momentálně si poprvé vyzkoušel let nad vodou a podle Airbusu se za několik týdnů odehraje další testování, během něhož si Zephyr zkusí let nad Tichým oceánem. A to všechno naznačuje, že stroj je pomalu ale jistě připraven vstoupit do ostrého provozu.
Zephyr je jako autonomní stratosférické letadlo na solární energii vyvíjen od roku 2003. Armáda o něj samozřejmě okamžitě projevila zájem, jak ta americká, tak i britská a postupem let došlo na testování hned několika verzí stroje.
Rekord 26 dní ve vzduchu z roku 2018 stanovila verze dronu Zephyr S nebo také Zephyr 8. Stroj měl tehdy lithium-iontové baterie s anodami z křemíkových nanodrátů. Existuje ještě verze Zephyr T, která má dvě ocasní plochy vybavené další špionážní technikou, která je vhodná pro pozorování nad mořem. Zároveň se mluví o tom, že by se Zephyr mohl používat i jako vzdušná komunikační létající stanice. Jaké má ale Zephyr ochranné prvky, o tom zdroje bohužel neinformují.
Autorský článek, další zdroj: c4ISRNet
