Neuvěřitelný příběh atomového muže zůstává stále utajen

 Technologie 
14. prosince 2017 13:11 / Robert Bureš
  6
📷
4 fotografie v galerii
Anatolije Bugorskeho zasáhl extrémně silný radioaktivní paprsek a přežil Internet
V osmdesátých letech se v někdejším SSSR přihodilo strašlivé neštěstí, které zůstalo mnoho let utajeno. Sovětského vědce Anatolije Bugorského, který pracoval v Instututu vysokoenergetické fyziky, zasáhl silný radioaktivní paprsek. Nehodu však přežil a stal se předmětem vědeckého zkoumání.

V roce 1978 se sovětskému vědci Anatoliji Bugorskému stal hrozivý pracovní úraz. Během nehody byl zasažen smrtícím paprskem radioaktivního záření, který mu doslova prořízl hlavu. Vědec děsivé zranění zázračně přežil a byl podroben tajnému vědeckému výzkumu.

Vědec byl zasažen protonovým paprskem, který měl energii 76 GeV. Giga elektron volt (GeV) je jednotka, která se používá pro vysokoenergetické události, jakými mohou být vesmírné exploze nebo energie uvolněná jadernými zbraněmi. Jak později uvedl, necítil žádnou bolest, ale věděl, že následky budou citelné. Záblesk tohoto paprsku byl tisíckrát jasnější než Slunce.

Čtyřiatřicetiletý jaderný fyzik pracoval na zařízení U-70. Jednalo se o protonový synchrotron (kruhový urychlovač částic), který ve své době držel světový rekord v energii paprsku. Princip tohoto synchrotronu se používá dodnes například ve francouzském Velkém hadronovém urychlovači. V pozdních sedmdesátých letech plánovali Sověti výstavbu vlastního velkého urychlovače, jehož podstatou měl být zmíněný U-70.

Dne 13. července se Bugorský chystal na pravidelnou kontrolu části zařízení, kterou měl na starost. Řídícímu středisku řekl, aby za pět minut od nahlášení paprsek vypnuli, on však na místo dorazil o minutu dříve. Dveře experimentální haly zůstaly po předchozím pokusu otevřené a kontrolka, která měla indikovat, že paprsek je stále aktivní, měla prasklou žárovku.

Nic netušící Bugorský vstoupil do haly, kde byl okamžitě zasažen paprskem o průměru 2x3 mm do zadní části hlavy. Silný protonový paprsek mu propálil do lebky díru a vyšel poblíž jeho nosu. To vše trvalo jen několik milisekund. Během této krátké doby, byl vědec vystaven množství radioaktivního záření, které je ekvivalentem asi 300 tisíc rentgenů a je 300krát vyšší než smrtelné množství radioaktivity.

Zmatený po silném záblesku Bugorský dokončil údržbu a napsal záznam do deníku. Jako zkušený absolvent Moskevské inženýrské fyziky věděl, že nehoda byla velmi vážná. Incident však neohlásil a zamířil domů, kde se jeho stav výrazně zhoršil. Hned druhý den nehodu nahlásil a ihned byl převezen do zvláštního zařízení v Moskvě.

Bugorského přijali na jednotce intenzivní péče ve specializované nemocnici jako prvního pacienta, který byl vystaven tak obrovské dávce radioaktivity. Jednou z ošetřujících lékařek zde byla i Angelina Gusková, přední ruská radioložka, která měla v roce 1986 na starost péči o zraněné v důsledku jaderné havárie Černobylu. Všechny informace o Bugorského léčbě a zotavení zůstávají dodnes v utajení, přesto byl jeho případ poměrně důkladně sledován.

Všichni si nejprve mysleli, že fyzik nepřežije první měsíc, ale ke všeobecnému údivu se za 18 měsíců vrátil zpět do práce. Sám Bugorsky uvedl, že ho držela při životě jeho vášeň pro sport. Byl totiž jedním z nejlepších sportovců na škole, kde se věnoval basketbalu a fotbalu.

Z nehody si ale odnesl vážné následky. Zcela ztratil sluch v levém uchu, levá strana jeho obličeje zůstala ochrnutá a také podivně „mladší“ než druhá strana. V prvních letech se také potýkal s mnoha epileptickými záchvaty, které však postupem času ustoupily. Jeho intelektuální schopnosti kupodivu nijak ovlivněny nebyly, a dokonce dokázal získat titul Ph.D.

Nejvyšší stupeň utajení kolem jeho incidentu samotnému Bugorskému ve zvládnutí jeho zdravotního stavu příliš nepomohl, na to se ovšem v SSSR ohledy příliš nebraly. Kvůli absenci dokumentů z jeho léčby nemohl získat správné léky. Později mu byl přiznán alespoň status oběti jaderné katastrofy. Reálně však Bugorskému nejvíce pomohli udržet se nad vodou jeho kolegové a také pomoc ze zahraničí.

Jak člověk mohl přežít expozici tak obrovskému množství radioaktivity zůstává dodnes nezodpovězenou otázkou. Odpovědi možná ukrývají stále neodtajněné dokumenty z jeho případu v ruském archivu.

Projekt sovětského urychlovače, jehož stavba začala v roce 1983 a byla dokončena v roce 1994, byl později díky snížení rozpočtu zastaven a nikdy nezačal fungovat. V současné době je zařízení stále uzavřeno a je financována pouze jeho základní údržba.

Reklama
Nejčtenější články
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Celebrity

Známý šéfkuchař Ondřej Molina a slavný barman Tomáš Melzer umí připravit neskutečné dobroty i z toho,...

Styl

Zimní bundy od JD Sports - připravte se na Black Friday

Tech

Sporťák s kočičíma ušima byl posledním dílkem skládačky