Rusko zahrozilo novým bombardérem. Tu-160M ale zatím do boje nemůže
Rusko skutečně nový bombardér nutně potřebuje a Tu-160M, kterému se přezdívá Bílá labuť, má světu ukázat, že možnosti Ruska jsou nekonečné. Rusové sice nevyužívají svoje nové stíhačky Su-57 k letům nad Ukrajinou, protože se bojí jejich sestřelení, čímž by ruské technologie padly do nepřátelských rukou, ale vypouští z nich rakety k nekonečným útokům na napadenou zemi. A nový bombardér by byl ještě lepší.
Proto se Rusko rozhodlo bombardér testovat i během svého válčení na Ukrajině. Testy zahrnovaly manévry, které měly prověřit stabilitu bombardéru v různých výškách a samozřejmě celou řadu systémů, včetně prověření obleků, helem, dýchacích systémů a funkčnosti katapultu pilotů. A Rusko se s testem tentokrát nijak netajilo.
Šlo od ledna loňského roku o druhý let nového bombardéru, který v následujících měsících bude Rusko testovat ještě víc. Během testovacího procesu tak bude bombardér létat jednak nad Ruskem, ale také nad mezinárodními vodami a některé manévry mají dokonce simulovat přiblížení k Severní Americe. A to znamená, že tu a tam mohou vzniknout i nějaké horké chvilky.
Faktem ale je, že bombardér Tu-160M v současné době není schopen aktivní služby, navíc testovací letadlo je prakticky pouze prvním sériově vyrobeným prototypem. Rusko očekává, že by nové stroje mohlo reálně nasadit v příštím roce, nebo dokonce až v roce 2025, a to ještě bude muset letadla do té doby vyrobit. Otázkou tedy je, zda bude mít dostatek komponentů, peněz a také továrních kapacit.
Není tajemstvím, že Rusko chce do bombardérů nasadit svoje hypersonické střely, jedny z nejnebezpečnějších zbraní současnosti. To ale bude znamenat další testování a v současné době není jasné, zda je tělo Tu-160M schopno takové zbraně nést, protože se nijak neliší od starého typu bombardéru Tu-160.
Původní Tupolev Tu-160 byl totiž navržen v 70. letech 20. století, tedy ještě hluboko v časech Sovětského svazu. Nicméně to bylo největší a nejtěžší Mach 2+ nadzvukové vojenské letadlo, jaké kdy bylo postaveno a dokonce ještě v loňském roce bylo považováno za největší a nejtěžší bojové letadlo, nejrychlejší bombardér v provozu a největší a nejtěžší letoun s proměnlivými křídly, jaký kdy létal.
Tu-160 vstoupil do služby v roce 1987 a v roce 2016 měli Rusové v provozu 16 těchto letadel. Ta od začátku 21. století prochází postupně různými stupni modernizace, jejímž výsledkem je právě verze Tu-160M. Těch si ruské letectvo objednalo celkem 50 kusů s tím, že ve službě si ponechá i oněch 16 starých verzí bombardéru.
Tu-160 je tedy letounem s proměnnou geometrií křídel a pohání jej čtyři turbodmychadlové motory Kuzněcov NK-32 s přídavným spalováním. Jde o nejvýkonnější motory, jaké kdy byly do bojových letounů namontovány. Na rozdíl od amerického B-1B Lancer, si Tu-160 zachovává variabilní sací rampy a je schopen dosáhnout rychlosti Mach 2,05. Bombardér je také vybaven systémem doplňování paliva za letu. Tu-160 ale není bombardér s technologií stealth, nicméně má systémy, které jeho radarovou stopu snižují. Proto také vznikla v roce 2006 aféra, když bombardér nepozorovaně vlétl do amerického sektoru Arktidy a byla z toho velká kauza.
Zbraně jsou v Tu-160 neseny ve dvou vnitřních šachtách, z nichž každá je schopna pojmout 20 000 kg zbraní volného pádu nebo rotační odpalovací zařízení pro jaderné střely a další střely mohou být také neseny externě. Tu-160 má bílou barvu proti záblesku, což je právě důvod, proč má bombardér přezdívku Bílá labuť.
Autorský článek, další zdroj: Defense News
