Nejnovější

Sporťák s kočičíma ušima byl posledním dílkem skládačky 

Na Zemi nás silná magnetosféra planety chrání před nejsmrtelnějšími formami záření, tedy těmi, které produkují sluneční erupce a galaktické kosmické paprsky přicházející z dálky a proudí sluneční soustavou. Nedostatek účinné radiační ochrany je stále jedním z největších problémů. A musí se brzy vyřešit.

Astronauti na Mezinárodní vesmírné stanici, asi 408 kilometrů nad Zemí, dostávají zvýšené úrovně radiace, ale jsou dostatečně blízko Zemi, aby stále měli nějakou ochranu, a mohli tak zůstat na oběžné dráze až rok. Totéž ale nelze říci o astronautech cestujících dále a déle, například na Měsíc nebo někdy v budoucnu na Mars. Budoucí cestovatelé hlubokým vesmírem si s sebou budou muset přivézt vlastní ochranné štíty, nebo, jak naznačuje nový dokument, ​​si je po cestě vypěstovat.

Mohou být klíčem houby?

Podle dokumentu zveřejněného v BioRxiv by zvláštní druh hub, kterým se daří v prostředí s vysokou radiací, nazývaný Cladosporium sphaerospermum, mohl vytvořit živý štít kolem astronautů ve vesmíru. Houba nejen blokuje záření, ale ve skutečnosti ho využívá k růstu prostřednictvím procesu zvaného radiosyntéza, tedy získává energii ze záření, stejně jako většina rostlin získává energii ze slunečního světla prostřednictvím fotosyntézy. Tyto houby milující záření přežívají na Zemi na extrémních místech, jako je například jaderná elektrárna v Černobylu na Ukrajině. Ve vesmíru se jim daří stejně dobře. V roce 2019 vědci vyvezli některé houby na ISS, sledovali, jak rostly po dobu 30 dnů a měřili množství záření, které přes ně prošlo, ve srovnání s kontrolním vzorkem bez plísní. 

Houba rostla asi o 21 procent rychleji než na Zemi, což znamená, že schopnost hub fungovat jako ochranný štít pro astronauty by ve skutečnosti mohla být tím silnější, čím déle mise trvá.

Jak by to mohlo fungovat?

Je příliš brzy na to, aby tu už byla praktická technologie. Tým odhaduje, že na Marsu, aby se úroveň radiace snížila na podmínky podobné Zemi, by stanoviště muselo být pokryto 2,3 metru silnou  vrstvou radiosyntetizujících hub. Stejného efektu by se dalo dosáhnout zahrabáním biotopu pod 3 metry marťanské hlíny. Potenciál biologických řešení toho, co se často považuje za technické problémy, je však jedinečný přístup a může se ukázat jako plodný.

Nadcházející mise Artemis 1 bez posádky, která má být spuštěna příští rok, bude testovat  ochrannou vestu pro astronauty navrženou tak, aby minimalizovala dávky záření, které její nositel obdrží. Zatím žádné z těchto řešení není ideální. Je třeba udělat ještě hodně práce, aby byli budoucí astronauti v bezpečí. A je dost možné, že součástí takových řešení vesmírného záření bude štít z husté pokrývky hub. Dále čtěte: Pokud má Země někde dvojče, NASA ho chce najít. Začne proto se stavbou speciálního super dalekohledu.

Zdroj: Universe Today.