Nejnovější

Sporťák s kočičíma ušima byl posledním dílkem skládačky 

USS Thresher byla první útočná ponorka s jaderným pohonem ve své třídě. Třída Thresher byla teprve druhá, která používala nový kapkový trup navržený k maximalizaci rychlosti pod vodou. Na rozdíl od konvenčně poháněných ponorek mohly ponorky s jaderným pohonem zůstat pod vodou neomezeně dlouho a nevyžadovaly účinný tvar trupu pro plavbu na hladině.

Co se tedy stalo?

9. dubna 1963 Thresher prováděla hloubkové testy východně od Cape Cod. Ponorka oznámila lodím na hladině monitorujícím testy, že se potýkala s menšími potížemi, a odpálila své balastní nádrže, aby se vrátila na hladinu. Technici sonaru hlásili, že zaslechli záhadné zvuky, ale ponorka se nevynořila. 

Námořnictvo později ponorku našlo rozlomenou na šest kusů na dně Atlantského oceánu. Zahynulo všech 129 zaměstnanců na palubě včetně 112 členů posádky a 17 civilních dodavatelů. Lidé přišli s mnoha teoriemi o tom, jak se ponorka potopila, včetně obviňování vadných svarů, které selhaly během testů, zkratování kritických elektrických systémů ponorky a vyčerpání její energie. Vyšetřování námořnictva ohledně potopení zůstávalo utajované po celá desetiletí. Pak ale James Bryant, bývalý velitel americké ponorky, který velel třem ponorkám třídy Thresher, v roce 2019 zažaloval službu, aby uvolnila soubory. Zatímco vyšetřování námořnictva obviňovalo z potopení potrubí s mořskou vodou, Bryant a další námořní experti se domnívají, že odtajněné soubory ukazují několik faktorů, které se spojily, aby způsobily tuto smrtelnou nehodu. 

Ponorku potopila posádka

Podle panelu expertů námořnictvo spěchalo dostat Thresher do flotily, aby čelilo nové třídě sovětských jaderných ponorek. Rozšíření flotily ponorek vyvolalo poptávku po více vycvičených posádkách a někteří naznačují, že posádky šly na moře nedostatečně vycvičené. Posádky samy byly příliš sebevědomé a věřily, že je nemožné, aby ponorky s jaderným pohonem ztratily energii. 

Námořnictvo oficiálně uvedlo, že na palubě lodi prasklo nesprávně svařené potrubí, což způsobilo únik mořské vody, který nakonec zkratoval elektrický systém lodi. Posádky se nedokázaly dostat k zařízení k zastavení záplav včas a balastní nádrže nefungovaly správně. Námořní historik Normal Friedman věří, že neadekvátní výcvik zhoršil tyto problémy a posádka nebyla schopna reagovat dostatečně rychle, aby zachránila loď. 

Ztráta Thresheru, stejně jako USS Scorpion v roce 1968, vedla k přepracování výcvikových a inženýrských postupů na palubě jaderných ponorek námořnictva. Námořnictvo také vytvořilo specializovanou agenturu SUBSAFE, která má dohlížet na návrh a konstrukci ponorek, aby bylo zajištěno, že se ponorky mohou vynořit i za těch nejhroznějších okolností. Díky SUBSAFE námořnictvo neztratilo žádnou ponorku už 52 let. Dále čtěte: Američané vybudouvali v norské jeskyni vojenskou nemocnici. U Arktidy jde do tuhého.

Zdroj: Popular Mechanics.