Polární záře vytváří zvuk. Elektrifikuje totiž atmosféru
Polární záře, vykouzlená interakcí slunečních částic s molekulami plynu v zemské atmosféře, se obecně vyskytuje poblíž zemských pólů, kde je magnetické pole nejsilnější. Zprávy o polární záři, které vydávají hluk, jsou však vzácné a byly vědci odmítnuty.
Polární záře ale opravdu zvuk vydává
Finská studie konečně potvrdila, že polární záře skutečně produkuje zvuk slyšitelný lidským uchem. Záznam pořízený jedním z výzkumníků zapojených do studie dokonce tvrdil, že zachytil zvuk vydávaný podmanivými světly 70 metrů nad úrovní země. Samotný mechanismus zvuku však zůstává záhadou, stejně jako podmínky, které musejí být splněny, aby byl zvuk slyšet.
Přesto se o tom stále ve vědecké komunitě vedou spory. Například sir Oliver Lodge, britský fyzik zabývající se vývojem rádiové technologie, poznamenal, že zvuk polární záře může být psychologickým jevem kvůli živosti polární záře. Podobně meteorolog George Clark Simpson tvrdil, že výskyt nízkých polárních září je pravděpodobně optický klam způsobený interferencí nízké oblačnosti.
Přední aurorální vědec 20. století Carl Størmer nicméně publikoval práce svých dvou asistentů, kteří tvrdili, že polární záři slyšeli, a dodal tak velkému objemu osobních zpráv určitou legitimitu. Størmerův asistent Hans Jelstrup řekl, že slyšel "velmi slabý pískavý zvuk, výrazně zvlněný, který jako by přesně sledoval vibrace polární záře“, zatímco jeho kolega zažil zvuk připomínající "hořící trávu nebo sprej“. Jakkoliv tato dvě svědectví jsou přesvědčivá, stále nikdo neví, jak by polární záře mohla vůbec vyluzovat nějaký zvuk.
Jde o elektrifikaci atmosféry
Odpověď na tuto záhadu, která si následně získala největší podporu, nejprve předběžně navrhl v roce 1923 známý kanadský astronom Clarence Chant. Tvrdil, že pohyb polární záře mění magnetické pole Země a vyvolává změny v elektrifikaci atmosféry, a to i na značnou vzdálenost. Tato elektrifikace vydává praskající zvuk mnohem blíže k zemskému povrchu, když se setkává s objekty na Zemi. Chantova teorie dobře koreluje s mnoha popisy aurorálního zvuku a podporují ji také příležitostné zprávy o vůni ozónu, který údajně nese kovový zápach podobný elektrické jiskře. Chantovu teorii dnes vědci do značné míry akceptují, i když stále existuje diskuse o tom, jak přesně funguje mechanismus produkce zvuku. Je jasné, že aurora ve výjimečných případech vydává zvuky slyšitelné lidským uchem. Děsivé zprávy o praskání, svištění a bzučení doprovázející tuto světelnou show popisují opravdu objektivní slyšitelný zážitek.
Pokud chcete sami slyšet polární záři, možná budete muset v polárních oblastech strávit značné množství času, vzhledem k tomu, že zvukový jev se projevuje pouze v 5 % značné množství času, vzhledem k tomu, že zvukový jev se projevuje pouze v 5 % aurorálních projevů. Nejčastěji je také slyšet na vrcholu hor obklopených jen několika budovami. Dále čtěte: Nová studie přichází s opravdu šokující zprávou. Lední medvědi vyhynou koncem století.
Zdroj: Live Science.
