Sovětský raketoplán by se měl po čtvrt století vrátit domů. Zajímavé je, co by tento unikátní stroj mohlo nyní potkat

Sovětský raketoplán Buran na startovací rampě
📷
Další 3 fotografie v galerii
 Letectví 
15. září 2021 07:28 / Wikimedia Commons
  0   0
Sověti, stejně jako Američané, vyvinuli opakovaně použitelný raketoplán. Sovětský stroj dokonce uměl přistát bez posádky. Kvůli politickým změnám však stihl pouze jediný start. Druhý raketoplán, opuštěný na kosmodromu Bajkonur, by se měl vrátit výrobci do Ruska.

Když 12. dubna 1981 Američané vypustili raketoplán Columbia, způsobili malou senzaci a oživení uvadajícího zájmu o kosmonautiku. Byl to první opakovaně použitelný kosmický dopravní prostředek. Všechny do té doby používané vesmírné lodě mohly vzlétnout jen jednou.

Sovětský raketoplán

Sověti se snažili postavit podobný prostředek, což se jim nakonec podařilo. 15. listopadu 1988 vynesla nosná raketa Eněrgia sovětský raketoplán OK 1.01 Buran (OK znamená orbitalnyj korabl - orbitální loď). Světovou novinkou bylo, že celý let včetně přistání proběhl zcela automaticky. Zdálo se, že vesmírné závody začínají opět nabírat na obrátkách.

Jenže potom přišel rozpad Sovětského svazu a celého východního bloku. Rázem bylo po závodech. Na drahý kosmický program nebyly peníze. K dalšímu vzletu sovětského raketoplánu nedošlo a celý program byl ukončen. Mimo jiné proto, že při podrobných analýzách se ukázalo, že ani americký Space Shuttle nenaplnil původní očekávání na získání levného kosmického dopravního prostředku.  

Kromě raketoplánu Buran, který se podíval do vesmíru, se stavěly i další stroje. Některé měly letět do vesmíru, jiné sloužily k různým testům a zkouškám. Ve stavbě byly dokonce raketoplány druhé generace, a to s řadou úprav na základě získaných zkušeností. Jeden, označený OK 2.01, se podařilo dokončit asi z 50 %, z dalšího byla postavena jen přední část.   

V době ukončení programu byl "nejdále" raketoplán OK 1.02 dokončený z 95 %. Předběžně měl dostat jméno Ptička (Ptáček). Tento raketoplán nakonec skončil v hangáru č. 80 na kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu. Ve stejném hangáru byla uskladněna ještě maketa s číslem 0.04 označená OK-MT (maket technologičeskij - technologická maketa).

Na raketoplán OK 1.02 se zapomnělo až do roku 2015, kdy jej objevil ruský fotograf Ralf Mirebs. Jako další se na místo v roce 2017 dostal ukrajinský fotograf Vitalij Raskalov. Jeho snímky oblétly svět. Rostoucí popularita místa vedla bohužel k tomu, že do hangáru se dostala banda výtržníků, kteří posprejovali oba boky stroje.

Výrobce se probouzí

Na druhou stranu to povzbudilo zájem ruské strany, konkrétně zástupců výrobního podniku Molnija, kteří usoudili, že unikátní stroj zaslouží záchranu. Podle agentury Roskosmos již padlo rozhodnutí raketoplán převézt do Ruska a umístit jej v některé z muzejních expozic. To by bylo to nejlepší, co by tento unikátní stroj mohlo potkat.

V případě OK 1.02 se totiž jedná o téměř identický raketoplán, jako byl Buran, který letěl do vesmíru. Buran měl bohužel smůlu, po svém letu byl předveden na Air Show v Paříži, kam byl dopraven na hřbetě obřího An-225 Mrja. Cestou zpět se "tandem" zastavil neplánovaně na letišti v Praze Ruzyni, kde si jej mohli zájemci poprvé a naposledy prohlédnout.

Nakonec skončil i s nosnou raketou Eněrgia v hangáru č. 112 na kosmodromu Bajkonur, kde stroje postupně chátraly. Hangár, raketoplán i nosná raketa. V květnu 2002 se při pouštní bouři zřítil strop hangáru, který kromě Buranu a Eněrgie pohřbil ještě 8 dělníků.

Podnik Molnija vyslal do Kazachstánu specialisty, kteří posoudili stav raketoplánu OK 1.02. Jako první nechali stoj vyčistit a odstranit mazanice sprejerů. Dále pak posuzovali celkový stav a možnosti přepravy. Přeci jen se jedná o rozměrý objekt s délkou téměř 37 m, rozpětím 24 m a celkovou hmotností 75 tun.  

Z dostupných fotografií a popisů je zřejmé, že po téměř čtvrt století bez jakékoli údržby má raketoplán opadané draždice tepelné ochrany, chybí krytky a některé díly, jsou rozbitá okna na hřbetě trupu. Naproti tomu v relativně dobrém stavu je kokpit, i když i z  něho někdo demontoval některé přístroje.     

Zástupci podniku Molnija počítají, že do Ruska bude převezen jak raketoplán OK 1.02, tak maketa 0.04 (OK-MT). Vymiňují si, že celý transport, který bude vyžadovat rozsáhlá mezistátní jednání, bude probíhat pod jejich dohledem. Rozhodně nepůjde o snadnou záležitost a výsledek je zatím nejistý. 

Kdo by si chtěl již předtím sovětský raketoplán prohlédnout, tak nejbližší příležitost je v sousedním Německu. Technické muzeum ve Špýru vystavuje stroj s číslem 0.02 označený OK-GLI. Tento stroj sloužil k letovým zkouškám v atmosféře a od "kosmických" raketoplánů se liší čtveřicí proudových motorů na zádi.

Zdroje: Hendricks, Vicks, Eněrgia-Buran, Springer 2007
Gubanov, Triumf i tragedia Eněrgii, NIED 2019
TASS
Roskosmos

Radek Panchartek | inStory.cz
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Věda & Vesmír

Měsíc narušuje náš spánek. Vědci v nové studii potvrdili, že lunární cykly na nás opravdu mají vliv

Dům a zahrada

Staré dobré hašené vápno. Výborně ochrání stromy před mrazy

Cestování

Hledáte nejkrásnější místo na planetě? Nemusíte jezdit daleko

Zavřít reklamu