Nejnovější

Sporťák s kočičíma ušima byl posledním dílkem skládačky 

Během výzkumu borovic ve fjordu na západě Norska si všimla dendroložka Claudia Hartlová z univerzity Johannesa Gutenberga něčeho velmi zvláštního. Starším stromům chyběly letokruhy kolem roku 1945, což značí, že jejich růst byl po určité období zastaven. Hartlová si nedokázala tuto anomálii vysvětlit až do chvíle, kdy se dostala k válečným záznamům z konce druhé světové války.

Stopy podle těchto záznamů vedou ke chloubě nacistického Německa, válečné lodi Tirpitz. Ta totiž kromě husté protiletadlové obrany používala ke své obraně také hustý chemický dým. Jeho složení podle odborníků mohlo způsobit zástavu fotosyntézy a tvorbu biomasy.

„Myslíme si, že tento umělý dým poškodil jehličí stromů. U některých stromů v oblasti trvalo dokonce několik let, než se jim schopnost vytvářet jehličí vrátila a potom se z toho vzpamatovávaly dalších 30 let, aby začal normálně růst. Ale pořád stojí, pořád žije a je to nádherný strom,“ uvedla Hartlová.

Válečná loď Tirpitz byla jednou z dvou bitevních lodí třídy Bismarck postavených nacistickým Kriegsmarine během druhé světové války. Lodě třídy Bismarck byly postaveny tak, aby zastrašovaly, přímého boje se příliš neúčastnily. Plavidlo o délce 251 metrů s více než 2 000 námořníky na palubě bylo vybaveno osmi bateriemi s kanóny, mnoha děly a také prostorem pro přepravu až čtyř letadel. Podobným zastrašovacím prostředkem bylo také obří dělo na kolejích (čtěte: Největší dělo na světě táhl vlak a vážilo více než tisíc tun).

Úkolem Tirpitze bylo zabránit invazi spojenců, narušit britské a sovětské zásobovací linky a také neodhalit svou polohou. Britové se pokoušeli nebezpečné plavidlo potopit prakticky celou válku, za prioritu to pokládal i Winston Churchill, který už dne 25. ledna 1942 napsal Výboru náčelníků štábů.

„O přítomnosti Tirpitze v Trondheimu teď víme. Zničení nebo jen ochromení této lodi by bylo největší současnou událostí na moři. Žádný cíl nelze s Tirpitzem srovnávat. Je nyní bez protiletecké ochrany, kterou by měl v Brestu a kterou by mu poskytl domovský přístav. Stačí jej ochromit a nevrátí se zpátky do Německa. Celosvětová námořní situace by se pak změnila a my bychom znovu získali převahu v Pacifiku“.

Trvalo to tři roky, ale v roce 1944 30 bombardérů RAF Lancaster vyzbrojených bombami Tallboy loď Tirpitz dostihlo a potopilo. I když je válka i Tirpitz dávno pryč, v tomto norském fjordu jsou následky největšího světového konfliktu stále patrné.