Ponorka, která tragicky selhala při záchraně jaderné ponorky Kursk, je nyní znovu ve službě
Červeno bílá ruská záchranná ponorka AS–34 byla jednou ze dvou ponorek, které fatálně selhaly při záchraně posádky jaderné ponorky Kursk, která zůstala na dně Barentsova moře. Nehodu podle vyšetřování zavinil špatný technický stav torpédových komor. Jedno z torpéd totiž vybuchlo uvnitř ponorky při odpalu a způsobilo fatální poškození, díky kterému se stroj potopil. Na palubě jaderné ponorky Kursk zemřelo tehdy díky nepřipravenosti ruských záchranných týmů všech 112 námořníků.
Celý svět tehdy sledoval, jak se ruské námořnictvo potýkalo s vážnými problémy svých záchranných miniponorek, které nebyly schopny se včas dostat k potopenému Kursku, který ležel pouhých 108 metrů pod hladinou Barentsova moře.
Dvojice ruských ponorek s označením AS, která se podílela na záchranných akcích totiž fatálně selhala. Při prvním pokusu se jedna z ponorek poškodila při srážce s částí ponorky Kursk a musela zpět na hladinu kvůli opravě. Během druhého pokusu měla vybité baterie, které byly ve špatném technickém stavu a bylo velmi obtížné je dobít. Následný třetí pokus musel být odkládán, kvůli vysokým vlnám, které znemožňovaly opětovné spuštění ponorky na hladinu. Všechny další pokusy byly rovněž neúspěšné.
Až pět dní po potopení Kursku, tedy 17. srpna, přijal prezident Vladimir Putin nabídku od norské a britské vlády, aby ruskému námořnictvu pomohla se záchrannými pracemi. Sedm dní po katastrofě dorazila norská loď Normand Pioneer, která nesla britskou záchrannou ponorku a tým speciálně vycvičených potápěčů. O několik dalších dní později se potápěči úspěšně dostali k poklopu a otevřeli ho. Bohužel již bylo příliš pozdě, protože ponorka byla plná vody a celá posádka zahynula.
Ruští úředníci, včetně prezidenta, byli celým světem velmi kritizováni za to, že nemají dostatečné prostředky na záchranu jaderných ponorek, a také za to že nepožádai o zahraniční pomoc mnohem dříve.
V následujících letech po katastrofě Kursku se ruské námořnictvo podílelo na několika společných ponorkových pátracích a záchranných cvičeních spolu s námořnictvem severských zemí a dalšími státy NATO.
Nedávno se objevily zprávy, že modernizovaná ponorka AS–34 se úspěšně ponořila do hloubky kolem jednoho tisíce metrů při záchranném cvičení v Norském moři.
Během cvičení se záchranný tým severní flotily cvičil v manévrování na hladině i pod hladinou, lokalizaci potopených plavidel a v neposlední řadě v poskytnutí pomoci poškozeným ponorkám a jejich posádce.
AS-34 prošla kompletní modernizací v období let 2014 a 2016. Modernizovaná ponorka je dlouhá 13,5 m, má výtlak 55 tun, 4 člennou posádku a na palubu pojme až dalších 20 námořníků. Má autonomii navigace až 120 hodin. Začátkem července letošního roku úspěšně dokončila zkušební ponor v zátoce Kola do hloubky 50 metrů, kde nalezla cílový předmět na mořském dně, informoval již dříve ruský tisk.
Nedávno dokončila ponorka zkušební ponory v Norském moři, protože Barentsovo moře je příliš mělké pro hlubší ponory než 250 metrů. Rusko využívá příkop severozápadně od Norské pevniny pro hlubinné testování a cvičení svých záchranných týmů. Vody zde dosahují hloubek až 2000 metrů.
Kursk nebyl jedinou katastrofou ruských jaderných ponorek. Během zkoušek hlubinných ponorů nové generace jaderných ponorek se v roce 1989 potopila sovětská jaderná pohonná ponorka Komsomolec do hloubky 1 680 metrů, asi 180 kilometrů jihozápadně od Norského pobřeží.
