Nejnovější

Sporťák s kočičíma ušima byl posledním dílkem skládačky 

Již dnes je zřejmé, že firmy budou zpočátku digitální dvojčata využívat na jednodušší projekty, ale postupně se jim otevře cesta za sféru internetu věcí. No, zkusme to detailněji.

„Tyto virtuální modely reálných systémů pomáhají lépe porozumět, jak funguje proces výroby nebo obchodní modely, a vedou k tomu, aby byly jejich reálné protějšky ve fyzickém světě funkční a provozuschopné. Digitální dvojče také umožňuje včasnou reakci na změny podmínek na trhu, monitoring zařízení i předvídání jejich výpadků,“ říká generální ředitelka společnosti IBM v České republice a na Slovensku Zuzana Kocmaníková.

Umělá inteligence pomáhá detekovat výskyt mořské vši

Právě IBM nedávno otevřelo v Praze laboratoř pro vývoj řešení na bázi umělé inteligence. Tento iLab, který se zabývá vývojem nových služeb platformy umělé inteligence IBM Watson, je velmi důležitou součástí IBM v České republice. Spolupracuje s firmami z celé Evropy, připravovali v něm například chatbot pro telekomunikačního operátora Vodafone. Vývojáři se podíleli též na řešení, díky němuž umělá inteligence pomáhá detekovat výskyt mořské vši v líhních lososů v Norsku, a chrání tak ryby před napadením parazitem.

Jedním z nosných současných projektů IBM jsou chatboty, a to dokonce i v českém jazyku. Říká se o nich, že už umí zvládat emoce klientů. A IBM to nerozporuje.

Například chytré drony, které jsou vybaveny kamerami s velmi pokročilými biometrickými senzory, jsou schopné číst emoce lidí, reagovat na mávajícího zákazníka nebo se orientovat mezi obsluhovanými lidmi. „Naše chatboty také umějí zachytit negativně zabarvená slova, která zákazník používá v konverzaci. Jsou pro ně varovným signálem, že mají upravovat své reakce v jiném duchu," prozradila Kocmaníková.

Co se podílí na rozvoji digitálního dvojčete?

Jak ale přišlo na svět ono takzvané digitální dvojče? Na to, aby se v záplavě výrobků a systémů firmy vyznaly a byly schopné vše integrovat do svého prostředí, bylo ideální vytvořit něco nového – právě digitální dvojče. Toto téma se pak stávalo žhavějším s růstem počtu produktů od odlišných poskytovatelů.

Nutno říci, že potenciál digitálního dvojčete přímo souvisí s důvodem jeho nástupu. Při množství systémů, standardů a modelů je potřebné najít společnou bázi, která umožní spolupráci integrovaných řešení. Aby se dala synergicky zvýšit hodnota digitalizace, je třeba zajistit, aby dvojče co nejlépe využilo všechna data z dostupných systémů.

Digitální dvojče je proto možné chápat i jako evoluci. Vývojáři také poukazují na to, že je důležité i to, že zkracuje cestu ke klientovi a dokáže ušetřit obrovské náklady.

Uplatnění v nejbližší budoucnosti

Podle vývojářů po technologii digitálních dvojčat sáhnou brzy výrobní podniky nastupující cestu rychlého rozvoje, které potřebují sledovat nejnovější trendy. Digitální dvojče jim totiž usnadní testování a systém fungování produktu, díky tomu budou moci rychle zareagovat na vzniklý problém, budou si také moci nasimulovat kroky tak, aby byly připravené na změny ve výrobním procesu.

Přesto není digitální dvojče vždy tím nejlepším řešením, je to nástroj k integraci s fyzickým světem. Pokud je interakce minimální, je nutnost této abstrakce sporná. A naopak. Pokud dokážete najít smysl této interakce a abstrakce, informační technologie s největší pravděpodobností dokáží tento model využít.

První výsledky jsou přitom již zaznamenané. Velice úspěšný pro „digitální dvojče“ byl například projekt zvaný Zumtobelu „Litecom“ (Lighting Management System), což byla realizace profesionálního ovládání osvětlení. Z průzkumů nezávislých třetích stran vyplynulo, že se díky tomuto řešení podařilo zákazníkům snížit spotřebu energie minimálně o 25 procent, v některých případech může docházet k úsporám až do výše 75 procent.

Nebezpečí ze strany virtuálního dvojčete prý nehrozí

Podle počítačových expertů prý obavy lze hodit za hlavu. Při plánování či vytváření virtuálního dvojčete se tomuto „dvojčeti“ přesně stanoví kompetence a podle jasně daných pravidel následně funguje. Problémem může být jen zranitelnost, konzistence nebo zastarávání – stejně jako u ostatních informačních systémů.

V každém případě je prý důležité si uvědomit, že umělá inteligence by měla pomáhat člověku rozvíjet jeho schopnosti a měla by být podporou při jeho rozhodování. Člověka jako takového nenahrazuje. Například v raketovém průmyslu se digitální dvojče používá k simulaci a predikci procesů pro start rakety. To je jeho ideální využití, může se totiž díky němu třeba stokrát zopakovat start. Testování v reálu by přitom bylo finančně neúnosné. Právě tady je to tedy ideální příležitost pro využití umělé inteligence.

Předností digitálního dvojčete je, že je také schopno reagovat mnohem rychleji na všechny podněty a dokáže produkt velmi rychle dostat ke klientovi.

Digitální dvojče - průlomová technologie

Digitální dvojče je kousíčkem v mozaice, která může podnikům pomoci posunout se dopředu, protože v současnosti zažíváme nebývalý nárůst inovací jako důsledku nástupu nových technologií. Pro některé firmy tak podle vývojářů bude „adopce digitálního dvojčete“ tím nejlepším řešením.

Co je digitální dvojče?

Je to digitální reprezentace fyzického objektu nebo systému. Technologie, která tvorbu digitálních dvojčat umožňuje, je dnes již pokročilejší a umožňuje simulovat i opravdu velké předměty, jako jsou budovy, továrny, případně celá města. V budoucnu by navíc digitální dvojčata mohla zahrnovat třeba i lidi a procesy.

První verze digitálního dvojčete se zrodila v hlavách inženýrů z NASA. Skutečné modely v plné velikosti reprezentující první vesmírné koráby, využívané k testování a řešení možných problémů na oběžné dráze Země, se postupem času a vývojem technologie přerodily v kompletní digitální simulace.

Velmi rychle se digitální dvojčata začala rozvíjet v roce 2017, kdy tato technologie byla označena jakožto jeden z top 10 strategických technologických trendů pro daný rok. Prognózy informatiků říkají, že do tří až pěti let prý budou miliardy věcí reprezentovány právě jejich digitálními dvojčaty. Čtěte také: Průmyslové roboty využívá v Česku již 16 procent firem, zájem roste i o 3D tisk.