Nejnovější

Sporťák s kočičíma ušima byl posledním dílkem skládačky 

Zatímco technické možnosti televizorů stoupají a dnes prakticky všechny přijímače umí rozlišení 4K, s přísunem kvalitního signálu může být problém. Pokusíme se vnést do situace jasno.

Umělé zvýšení rozlišení

Současné televizory jsou vybaveny schopností zvýšit rozlišení přijímaného signálu tak, že se uměle dopočítají chybějící body. Čím dražší a výkonnější televizor, tím vyšší kvalita. Jenže i tak je jasné, že ze standardního nízkého rozlišení SD těžko vymáčkne i ten nejdokonalejší obrazový procesor nějaké zázraky. Podmínkou pro skutečně slušné sledování televizního vysílání na nových a velkých 4K televizorech je proto alespoň rozlišení Full HD, tedy obrazová kvalita 1920 x 1080 bodů. A aby to nebylo tak jednoduché, je také důležité, jaký datový tok má daný poskytovatel u kterého programu.

Datový tok

Čím vyšší je datový tok, který se udává v megabitech za sekundu Mb/s, tím kvalitnější je obraz. Protože ale poskytovatel vysílání má k dispozici obvykle jen omezenou kapacitu, potřebuje do přenosového pásma, které si platí, vměstnat co nejvíc programů. Tím pádem je snaha nastavit datový tok spíš nízko. Nejlépe tak, aby ho divák vnímal jako dostatečný. Často se proto datový tok upravuje podle vysílaného programu. Případně se rovnou počítá s větší kvalitou u sportovních soutěží. Tam, kde je totiž rychlý pohyb a současně nízký datový tok, dochází ke vzniku digitálních artefaktů, různých čtverečků a dalších „kostrbatých“ ploch. Výborně je také nízký datový tok vidět v tmavých scénách, kde chybí jemné přechody a tmavé pozadí je složeno jakoby z několika ostře ohraničených tmavých skvrn.

Pozemní vysílání

Současný přechod na DVB-T2 sice znamená možnost nárůstu technické kvality, protože se přechází na nový a úspornější kódovací systém. Potíž je v tom, že ne všichni poskytovatelé televizního signálu chtějí dávat svůj Full HD signál k dispozici zdarma. Výsledkem je, že ve Full HD vysílá jen Česká televize. Ostatní programy jsou v nízkém rozlišení. Maximálně u některých se objevuje jakési poloviční HD. Rozlišení sice o něco lepší než SD, ale přece stále nedostatečné. Jestliže vás zajímají především programy ČT, nemusíte tedy řešit nic jiného, než mít televizi s tunerem na DVB-T2. Ostatní programy můžete sledovat také, ale technická kvalita bude špatná.

Televize přes internet

Objevilo se mnoho poskytovatelů televize přes internet, kteří nabízejí programy i v HD rozlišení. Bohužel jsou mezi nimi velké rozdíly a není vůbec jednoduché zjistit, jak které vysílání vypadá. Někteří poskytovatelé nabízejí možnost si zdarma vyzkoušet několik dnů nebo i celý první měsíc. Bohužel zdaleka ne všichni. Jediným řešením proto je zkusit sledovat technickou kvalitu u známého doma či se pokusit dotázat poskytovatele. Někteří nabízejí sice HD kvalitu, ale jen s datovým tokem kolem 3 Mb/s, což je žalostně málo. Teprve 6 a více Mb/s může poskytnout kvalitu, která náročnějšího diváka uspokojí. Bývaly ovšem časy, kdy se některé kanály vysílaly přes satelit třeba i s 15 Mb/s. Televizí přes internet jsou pochopitelně i různí kabeloví operátoři. Současně je jasné, že až bude dostatečně rychlý a všude dostupný internet, může technická kvalita takto šířených programů vzrůst a zcela vytlačí ostatní systémy šíření. Více o rychlém internetu můžete najít v článku zde.

Satelitní vysílání

Hodně opouštěné a vytěsňované IPTV, tedy televizí přes internet. Ale přece i dnes nabízí satelitní vysílání často lepší kvalitu. Můžete tak mít rychlejší start přístroje, rychlejší přepínání kanálů i slušné vysílání ve Full HD. Celkově můžete dosáhnout i lepší nabídky a poměru cena-výkon. Jestliže od různých poskytovatelů televize přes internet budete mít základní nabídku kolem 200 Kč za měsíc, u satelitního operátora můžete získat za stejné peníze i mnohem lepší škálu programů. Zvlášť když se trefíte do nějaké akce, nebo zkusíte zavolat na info linku a pokusíte se dohodnout slevu.