Dezinformační zbraně by mohly způsobit blackouty ve velkých městech
V nové studii vědci poukazují na fakt, že dezinformační kampaně lze také hypoteticky využít k provádění relativně okamžitých útoků na kritickou infrastrukturu, a to pomocí donucovacích metod s cílem manipulovat občany s nechtěným vyvoláváním chaosu v místech, kde žijí.
Kyberútoky ohrožují náš svět
"I přes vysokou úroveň zabezpečení se lidé ukázali jako nejslabší článek během útoku Stuxnetu na íránský jaderný program, když do systému nevědomky pustili nebezpečný malware," vysvětlují autoři studie vedení elektrotechnikem Gururaghavem Ramanem ze Singapurské národní univerzity.
"Dalším útokem tohoto druhu, který vzbudil obavy vlád na celém světě, byl kybernetický útok na ukrajinské energetické sítě z roku 2015. Tehdy útočníci úmyslně přerušili přívod energie pro 230 000 obyvatel na několik hodin pomocí pověření provozovatele získaného prostřednictvím jedné konkrétní formy dezinformace, konkrétně phishingem. “
Ale útočníci nemusí nutně využívat specializované pracovníky v citlivých strategických zařízeních, aby odstartovali útok na tak velké úrovni, říká Raman a jeho tým.
Stačí jednoduchá manipulace
Se správnými metodami sociálního inženýrství je manipulace samotných mas k páchání útoku na kritickou infrastrukturu něco, co by dnes mohlo být hypoteticky provedeno, aniž by došlo k fyzickému vniknutí konvenčních technik kybernetického útoku.
Ve své studii tým simuloval, jak by se mohl změnit Londýn, kdyby byla použita dezinformační kampaň, která by nalákala dostatek občanů ke změně jejich vzorců využití energie. Tím by se energetické sítě v Londýně přetížily, což by mělo za následek hromadné výpadky energie v této obrovské metropoli.
V tomto velmi hypotetickém experimentu vědci modelovali scénář, kdy je síť silně zatížena do bodu, kdy rozvody energie mohou v určitém okamžiku udržet jen malé procento zvýšení poptávky.
V závislosti na tom, jak je infrastruktura v budoucnu udržována (či nikoli), vědci tvrdí, že malý nárůst spotřeby elektřiny by pravděpodobně vedl pouze k malému výpadku elektřiny, který by zasáhl menšinu spotřebitelů.
V případě nejhoršího scénáře, pokud by se síť po několik let neaktualizovala a neudržovala, může hypoteticky stačit i malý nárůst, aby se celá zhroutila.
Jak by takový útok probíhal?
Stačí jen falešná sleva na elektřinu, která se nabízí malému procentu původních příjemců. Ve scénáři všichni tito lidé dostávají SMS upozornění, že mohou využívat 50 procent slevu ze své ceny elektřiny v době špičky od 20:00 do 22:00 hodin.
Tým tvrdí, že tato dezinformace by se mohla šířit prostřednictvím sociálních sítí, a jak se stále více lidí dostává do kontaktu s touto falešnou slevou, mohlo by docházet ke stále většímu zatěžování elektrické sítě.
Na základě on-line průzkumu více než 5 000 respondentů vědci vypočítali, že někde mezi 3,2 a 26,8 procent lidí, kteří by dostali takovou nabídku, by ochotně tuto dezinformaci následovalo a změnilo své chování.
"Naše průzkumy ukázaly, že lidé jsou ochotni nejen sledovat taková oznámení, ale také je předat svým přátelům, čímž sami zesilují samotný útok," píšou vědci.
"Ukázali jsme, že protivník může způsobit výpadky proudu v městském měřítku, aniž by narušil hardware nebo hackoval řídicí systémy energetické sítě. Stačí k tomu manipulování lidí." Dále čtěte: Nový výzkum naznačuje, že svět by mohl směřovat k informační katastrofě.
