Informace se teleportují rychleji než světlo. Na světě je nový rekord
Tento rekord je velmi důležitý hned z několika důvodů. Především je to ale další velký krok k rychlému kvantovému internetu.
Kvantové propletení nebo také provázání je pro nás zatím poměrně nedostižný jev. Spočívá v tom, že se dvě částice propojí natolik, že pak stačí třeba zkoumat jen jednu a ona podá informace o všech ostatních. Je to takový laický popis stavu, který vědce vede k přesvědčení, že se informace teleportují rychleji než rychlost světla.
Touto záležitostí se zabýval už sám Einstein, ale i on z toho nebyl dvakrát moudrý a považoval to skutečně za šílenost. Jenomže teď jsme této šílenosti docela blízko. Vědci s kvantovým propletením experimentují už dlouho, ale nový výzkum Ludwig-Maximilians-University v Mnichově a Saarland University stanovil nový vzdálenostní rekord pro kvantové provázání mezi dvěma atomy přes vláknovou optiku.
Dalším důležitým bodem nového výzkumu a jeho rekordního výsledku je fakt, že kvantový internet by byl reálně proveditelný i na stávající infrastruktuře, která primárně stojí na optických vláknech. Ale ani rekordní třiatřicetikilometrový přenos nestačí. Vědci se nicméně domnívají, že stávající telekomunikační sítě pro kvantový internet by bylo možné spárovat mimo jiné i s telekomunikačními satelity a přenos dat a informací by tak rázem byl možný na desetitisíce kilometrů.
Kvantové propletení nebo provázání je jedním ze základů kvantové mechaniky, se kterou se klasická mechanika nedá vůbec srovnávat. Proto je také pro laiky velmi těžko uchopitelná. Pomocí kvantově propletených částic lze provádět kvantovou teleportaci, neodposlouchávatelný přenos informací a dokonce i komunikaci s použitím menšího množství nosičů informace, než jak je to nutné u klasické fyziky.
Při kvantovém propletení částic se jakákoliv změna, představte si ji jako nějakou informaci, okamžitě projeví u druhé částice, ať je jakkoliv vzdálená, a to skutečně větší rychlostí, než je rychlost světla. Sám Einstein se této problematice věnoval, ale tento jev nedokázal vysvětlit ani on, ani současní vědci.
Einstenovi to dokonce tak nešlo do hlavy, že kvantovou fyziku jako celek odmítal. On sám totiž především rychlost světla chápal jako největší možnou rychlost pro všechno, takže fakt, že informace se z bodu A do bodu B dostane ještě rychleji, nedokázal přijmout. Dnes už s touto myšlenkou, nebo vlastně realitou, vědci pracují běžně, vysvětlení pro tento jev ale stále nemají.
Autorský článek, další zdroj: Nature