Tajemný sklad v Brdech byl jedním ze tří nejutajovanějších míst v tehdejším ČSSR
Během studené války o skladu nesměl nikdo vědět. O jeho přítomnosti měla ponětí jen hrstka lidí. Co bylo ukryto čtyři metry pod zemí za šestiapůltunovými dveřmi?
Tajemství
Ve vojenském újezdu Brdy poblíž Míšova byl za studené války postaven sklad pod názvem JAVOR 51. V té době šlo o jedno ze tří nejutajovanějších míst v tehdejším Československu. Podobné sklady na našem území existovaly ještě dva, a to JAVOR 50 u Červeného Újezdu mezi Mostem a Lovosicemi a pak JAVOR 52 ve vojenském újezdu Ralsko kousek od Bělé pod Bezdězem. Mezi lety 1968 až 1990 se do těchto tajných skladů nedostal žádný obyvatel Československa, měla k nim přístup pouze sovětská armáda.
Bunkr ukrytý ve vojenském prostoru v Brdech byl také spolu s dalšími dvěma sklady zároveň nejhlídanějším objektem v tehdejším Československu. Pokud byste se tam v té době pohybovali, dost možná by vás sovětští vojáci zastřelili. Proč? V době studené války tam vojáci střežili jaderné hlavice, které měly být připraveny k odpalu z nedaleké sovětské raketové základny v Rokycanech. Ale nejspíš jen hrstka z vojáků věděla, co přesně tam je ukryto a co vlastně hlídají.
Jakto, že u nás mohly být jaderné sklady?
A ptáte se, jak se mohlo stát, že tu vůbec kdy bylo povoleno vybudovat jaderné sklady? To proto, že šlo vlastně o utajené objekty a povědomí o nich nejspíš neměli ani vojáci tehdejší sovětské okupační armády a dokonce ani obyvatelé tehdejšího Československa. Oficiálně totiž nikdy na našem území jakékoliv jaderné zbraně nebyly a oficiálně nebyly jaderné zbraně ani nikde jinde, než v Sovětském svazu.
Vše přišlo s nástupem studené války. Sovětský zájem umístit jaderné zbraně na území tehdejšího Československa se odhaduje na začátek 60. let. Tehdy byla podepsána utajená mezivládní dohoda, ve které se tehdejší Československo mělo zavázat k vystavění dle dodaných plánů tří vojenských objektů na svém území a na vlastní náklady. Ve 2. polovině 60. let pak na území Československa vyrostly tři přísně utajované sklady jaderné munice (pod krycími názvy JAVOR 50, JAVOR 51 a JAVOR 52), v roce 1967 byla všechna tři skladiště připravena k předání do správy sovětské jednotky.
Co se tam skladovalo
A co přesně se pod zemí skladovalo? Uskladněné tam měly být jaderné hlavice pro taktické a operačně taktické balistické střely a v jednom z nich dokonce i letecké jaderné pumy pro stíhací bombardéry. Území byla obehnána plotem a po srpnu 1968 byly na místech skladů sovětské jednotky a československé úřady nejspíš ani netušili, co se tam dělo. Od roku 1968 do roku 1990 neexistují žádné ověřené zprávy o činnosti jednotek uvnitř skladu JAVOR 51 a zbývají tak jen dohady. Sklad v Brdech prý mohl obsáhnout až 120 bojových hlavic, celkem tedy na území tehdejšího Československa mohlo být až 360 kusů hlavic s jadernou náloží, neboť dalších 240 kusů mohlo být ve zbývajících dvou skladech. Všechny objekty JAVOR 50, 51 a 52 byly totiž úmyslně zcela identické.
Dle odborníků umístěné střely nepotřebovaly unikátní a satelity viditelná jaderná odpalovací sila, zbraně prý mohly být odpálené pomocí mobilních odpalovacích zařízení na předem určená místa. V době odchodu sovětských vojsk z našeho území, v roce 1990, opustili Sověti všechna tři skladiště JAVOR a s sebou si samozřejmě odvezli také zmiňovanou uskladněnou jadernou munici. Částečně prý byla tato munice stahována na východ již od roku 1988.
Jak to ve skladu vypadalo
A jak vypadal přísně tajný sklad atomových zbraní v Brdech neboli JAVOR 51? Skladový objekt byl v podstatě velice odolný bunkr, s možností přežití i v jaderné apokalypse. Tajná základna v Brdech se nacházela čtyři metry pod zemí, to nejspíš kvůli snazší přepravě jaderných hlavic. Sklad byl schován za šestiapůltunovými dveřmi. Každý takový skladový stavební objekt se skládal ze tří částí, prostředkem vedla manipulační hala, z jedné strany na ni pak navazovaly čtyři skladové haly a na druhé straně byla technologická část.
V manipulační hale byly jaderné hlavice udržovány v bojové pohotovosti. Ve skladových halách byla jaderná munice umístěna v kójích vedle sebe ve třech řadách, v každé řadě pak bylo pět hlavic, což je celkem 15 na jednu halu. V jednou skladovém stavebním objektu jich tedy bylo 60. Z toho vyplývá, že každý JAVOR mohl obsahovat až 120 jaderných hlavic. Technologická část zahrnovala vše potřebné pro chod skladového objektu jako dieselgenerátor pro nouzovou dodávku elektrického proudu, nádrže s naftou, elektrorozvodny, vzduchotechniku, hélium atd. Nechyběla ani laboratoř s neutronovými zdroji či nouzový východ pro případ havárie. Je zvláštní, že o uložených jaderných zbraních nikdo nevěděl a přitom se nebezpečí neskrývalo tak hluboko pod zemí.
Bunkr dnes
Od roku 2013 je v areálu objektu JAVOR 51 Atommuzeum zabývající se jadernou válkou i mírovým využitím atomu, kde si mohou lidé prohlédnout dobové fotografie a dokumenty. Muzeum bylo zrealizované nadací Železná Opona. Interiérové expozice muzea jsou seskupeny v jednom ze dvou zdejších hlavních stavebních objektů určených původně ke skladování jaderné munice, každá ze čtyř skladovacích místností je věnována specifickému tématu.
Atommuzeum je jediné dochované a zároveň přístupné místo tohoto druhu na světě, nikde jinde není veřejnosti přístupný žádný bývalý ani současný sklad jaderných zbraní. Atommuzeum je tak jediné zpřístupněné skladiště z celkem 12 skladišť tohoto typu postavených v bývalých satelitech Sovětského svazu. Mimo tři již známé sklady v Československu existovaly pak ještě v Polsku, Bulharsku, východním Německu a v Maďarsku. A ptáte se, co se stalo se skladišti JAVOR 50 a JAVOR 52? Vstupy do těchto objektů jsou zasypány a jsou tak nepřístupné a jejich návštěva by kvůli hrozbě úrazu nebyla moudrá.
Pravda či lež?
Byly ve skladišti v Brdech a na zbylých dvou místech v tehdejším Československu opravdu jaderné hlavice? Dočasná přítomnost jaderné munice na našem území v minulých letech je často zpochybňována, chybí totiž veřejně přístupné přímé důkazy o umístění těchto zbraní u nás. Dokonce prý mělo dojít i ke kontrolnímu radiačnímu měření ve skladech. Bohužel však proběhlo již v prázdných skladech, tudíž je jasné, že nebyla zvýšená radiace naměřena. Nepoužitá jaderná hlavice totiž nijak výrazně nezáří, a proto bylo měření opuštěného skladu celkem bezpředmětné.
Stále ještě existují lidé popírající skutečnost, že by se kdy na území Československa nějaká atomová munice nacházela. Přítomnost atomové munice na našem území vyvrací například bývalý předseda vlády ČSSR Lubomír Štrougal. Existuje však spousta důkazů, jako jsou autentické výpovědi ruské osádky bunkru či zpráva americké CIA, které naopak na přítomnost jaderné munice na území tehdejšího Československa ukazují. Její tehdejší přítomnost na našem území potvrdili navíc také například armádní generál Miroslav Vacek, Vojenský historický ústav Praha, mluvčí ministerstva zahraničí SSSR Jurij Gremický a velitel Střední skupiny vojsk, generálplukovník Eduard Vorobjov. Dále čtěte: Kdo byli největší masoví vrazi v historii a kolik obětí po sobě zanechali?
