TitanAir: NASA představila vesmírné letadlo, které dokáže přistát na Titanu
Koncept letadla TitanAir je v současné době zatím ve fázi experimentální technologie. Musí mít totiž speciální vlastnosti, kromě jiného z toho důvodu, aby mohl zkoumat chemické složení Titanu. Tento ledový svět má totiž povrch, který je zcela zakrytý mlhavou, zlatavou atmosférou. A letadlo by mělo umět doslova nasát veškeré chemické složení Titanu skrze svoji propustnou část na přední hraně křídla.
Kapilární prvky na vnitřní straně křídla nashromáždí chemický materiál, pospojuje jej do tekutiny a následně ho pošle do vědeckých přístrojů uvnitř vesmírného letadla. Aby stroj byl schopen přerušovaných letů v nízkých výškách, bude letadlo přistávat na jezerech Titanu jako létající člun. Jen pro úplnost, jezera na Titanu jsou z metanu.
NASA upřesnila, že létání na Titanu je relativně snadné, na rozdíl od jiných vesmírných těles, a to díky jeho nízké gravitaci a husté atmosféře. Vesmírné letadlo tak bude schopno plynule přecházet mezi letem atmosférou Titanu a plavbou po jeho jezerech, podobně jako hydroplán na Zemi.
Projekt TitanAir, popisovaný jako nízkonákladová mise létajícího člunu, by se zaměřoval na atmosférickou a jezerní vědu. NASA říká, že by se mohla zaměřit na konkrétní důležité otázky, na které se žádná aktuálně financovaná nebo plánovaná mise Titanu nezaměří. A Titan je důležitý. Je to totiž druhý největší měsíc v naší sluneční soustavě. Větší je pouze Jupiterův měsíc Ganymedes, a to jen o pouhá dvě procenta.
Titan je totiž jediný svět, o kterém víme, kromě toho našeho, že má kapalná jezera, v případě Titanu tedy jezera metanu. Navíc je na něm velké množství organických chemikálií, a proto jej vědci považují za dokonalou laboratoř pro studium původu života. Vesmírné letadlo je pro takovou misi skvělou technologií. Zvlášť, když půjde o obojživelný stroj. To znamená, že bude schopno prozkoumat obrovské území.
A jak se vesmírné letadlo na Titan vůbec dostane? Stroj by cestoval k Saturnu zabalený ve vstupní kapsli připomínající véčko, která by se po příletu na místo uvolnila a spustila se na padáku do atmosféry Titanu. Žáruvzdorné dno tohoto véčka spadne, zatímco letadlo se uvolní a nasměruje se do proudu vzduchu, aby svůj let vyrovnalo. To vše se stane za velmi pomalé rychlosti vesmírného letadla. A díky husté atmosféře Titanu nemusí mít letadlo ani velká křídla.
Jakmile se tedy vesmírné letadlo uvolní do atmosféry, bude létat v kruzích nad krajinou Titanu a bude pořizovat fotografie povrchu a nasávat chemikálie měsíce. Stroj by měl mít spojení se Zemí, takže inženýři budou schopni plánovat či měnit jeho letecké výzkumné mise. Ale možná do doby, než letadlo TitanAir skutečně vznikne, přijdou ještě další nové technologie. Každopádně NASA již podporuje misi známou jako Dragonfly, která by v roce 2034 měla dopravit plutoniem poháněný a rotorem vybavený létající stroj na povrch Titanu.
Autorský článek, další zdroj: NASA
