Největší urychlovač částic světa bude měřit neuvěřitelných sto kilometrů
Když CERN, Evropská organizace pro jaderný výzkum, postavila svůj Hadron Collider, jak se tento urychlovač částic nazývá, byl to monumentální podnik. Nyní, po deseti letech, kdy výzkumníci hledali částice, které existovaly pouze v teoretické rovině, je CERN připraven na velkou revoluci.
Nový urychlovač bude masivní
Budoucí Circular Collider, který CERN hodlá postavit, udělá z toho současného doslova trpaslíka. Ten má totiž jen necelých 28 kilometrů, zatímco budoucí urychlovač dosáhne celkové délky necelých 100 kilometrů.
A tomu budou odpovídat investice, které budou opravdu obrovské. Budoucí urychlovač má stát odhadem asi 23 miliardy dolarů, ale je otázkou, zda tato prvotní suma nakonec nebude mnohem vyšší, jak to u podobných investic bývá.
Stejně tak je zatím nejasná časová osa celého monstrózního projektu. Stavba něčeho tak obrovského bude nejspíš rozdělena na dvě etapy, přičemž ta první by měla být dokončena nejpozději do roku 2100.
Obrovský urychlovač má své odpůrce
Je otázkou, proč vlastně CERN, často obviňovaný z toho, že zkoumá věci, o kterých veřejnost nemá žádné informace, tak velký urychlovač potřebuje. Mnohé vědecké kapacity stojící mimo CERN se domnívají, že je tak nákladná investice zbytečná, když v ní vědci stejně budou jen zkoumat částice, které už znají.
Navíc to vypadá, že veřejně dostupné informace z výzkumů CERNu zase tak převratné objevy neobsahují. Jak moc je tedy pravděpodobné, že se skutečně v tomto tajemstvími opředeném institutu zkoumají věci, které jsou raději veřejnosti utajeny?
I část odborné veřejnosti se domnívá, že je to skutečně tak. Pokud tedy CERN potřebuje tak velký urychlovač částic, je ve hře jistě něco mnohem většího, než hraní si se známými částicemi. Třeba tajemství o struktuře naší reality. Dále čtěte: Základní zákon fyziky vzal za své. Vědcům se podařilo vrátit čas.