Krátkozrakost se šíří jako lavina: Oční lékaři si s ní naštěstí umí poradit

 Komerční sdělení 
25. května 2022 15:00 / Lucie Wirthová
  0
📷
5 fotografií v galerii
Krátkozrakost se šíří jako lavina: Oční lékaři si s ní naštěstí umí poradit archiv
Myopie neboli krátkozrakost je nejběžnější refrakční vadou na světě a lidí, kteří tímto problémem trpí, neustále přibývá. Podle vědců během jedné generace vzrostl počet krátkozrakých o 10 %. V budoucnosti může mít potíže s viděním do dálky až polovina lidstva. Díky moderní medicíně však už tito lidé nemusejí zůstávat odkázáni na celoživotní nošení brýlí či kontaktních čoček. Ostrý zrak lze navrátit během krátkého a bezbolestného laserového zákroku anebo nitrooční operace.

Podle Americké asociace optometristů (American Optometric Association)[1] krátkozrakostí trpí téměř 30 % americké populace. Odborníci odhadují, že v roce 2000 bylo na světě přes miliardu a půl krátkozrakých, tedy 23 procent tehdejší populace. Podle australsko-singapurské studie publikované v odborném časopise Ophtalmology[2] však má počet lidí s touto oční vadou do roku 2050 vzrůst až na 4 a tři čtvrtě miliardy, což bude odpovídat polovině lidstva.

Během jedné generace se počet krátkozrakých zvýšil o 10 %

Odborníci University College London (UCL) analyzovali rozsáhlý soubor dat publikovaný ve vědeckém časopisu PLOS One[3] a došli k závěru, že lidé narození koncem šedesátých let minulého století mají o 10 % vyšší pravděpodobnost, že budou krátkozrací než lidé narození o tři desetiletí dříve. Zatímco u nejstarší skupiny studie (ročníky 1939 až 1944) se krátkozrakost vyvinula v dětství u 12,6 % a v dospělosti u 7,4 %, u nejmladší skupiny (ročníky 1965 až 1970) se výskyt myopie zvýšil na 15,6 % a 13,6 %. Pokud bychom srovnali obě věkové kategorie, zvýšil se celkově podíl lidí s krátkozrakostí z 20 % na 29,2 %.

Nejčastěji je krátkozrakost diagnostikována už v dětském věku

Lidé s krátkozrakostí mohou mít potíže s ostrým viděním při pohledu do dálky – například u sledování televizní obrazovky, čtení z tabule ve škole, při řízení auta, nevidí číslo přijíždějícího autobusu nebo nepoznávají své známé na ulici... Nejčastěji se krátkozrakost poprvé objevuje u dětí školního věku. Protože oko během dětství stále roste, vyvíjí se většinou vada až do věku kolem 20 let. „Po 20. roku života se obvykle její hodnoty nemění, většina případů krátkozrakosti se stabilizuje, některé se ale s věkem mohou zhoršovat,“ uvádí doc. MUDr. Šárka Skorkovská, CSc., primářka Oční kliniky NeoVize Brno. Právě kolem 20. roku věku je také nejvhodnější čas na laserovou operaci, jelikož čím dříve pacient zákrok podstoupí, tím déle si může užívat života bez brýlí a kontaktních čoček. Navíc také ušetří za nákup korekčních pomůcek, takže když se náklady na operaci rozloží do více let, vyjde zákrok ve výsledku levněji než pravidelné nákupy čoček a brýlí. V případě, že by v budoucnu dioptrie dorostly, není problém laserové ošetření doplnit a to zdarma v rámci celoživotní záruky. Před zákrokem je proto důležité se na klinice zeptat, zda tuto celoživotní záruku nabízí. Krátkozrakost se může vyvinout i u dospělých v důsledku zrakové zátěže nebo zdravotních potíží, jako je například cukrovka, někdy vzniká také při šedém zákalu.

Na vzniku vady se podílí genetika

Při krátkozrakosti neboli myopii se paprsky procházející rohovkou a čočkou nestřetávají na sítnici ale před ní. Od tohoto místa se pak paprsky zase rozbíhají, a tak se na sítnici obraz nepromítá ostře a je rozmazaný. Zpravidla je to dáno tím, že je krátkozraké oko příliš dlouhé – jeho bulva je nadměrně protažená, ale příčinou může být i přílišné zakřivení čočky, kombinace obou faktorů a výjimečně také zvýšená lomivost optického aparátu oka. Přestože přesná příčina krátkozrakosti není známa, existují významné důkazy, že mnoho lidí krátkozrakost nebo alespoň sklon k jejímu rozvoji zdědí. Pokud je jeden z rodičů krátkozraký nebo touto zrakovou vadou trpí dokonce oba rodiče, je zvýšená pravděpodobnost, že krátkozraké budou i jejich děti. Přestože ale sklon ke krátkozrakosti může být dědičný, její skutečný vývoj může být ovlivněn také tím, jak člověk své oči používá. U osob, které tráví značný čas čtením, prací na počítači nebo jinou intenzivní zrakovou prací na blízko, může být pravděpodobnost vzniku krátkozrakosti vyšší. Podle analýzy dat publikované v PLOS One stojí za nárůstem krátkozrakosti také zvyšující se podíl lidí, kteří i po dvacátém roce pokračují ve vyšším vzdělávání. Zároveň se proměnily metody výuky, jež je stále více spjata s používáním techniky, jako jsou notebooky, tablety a podobně. Domácí on-line výuka, kterou studenti zažívali v uplynulých dvou letech, tento trend ještě prohloubila. Navíc lidé tráví u elektroniky stále více volného času.

Někdy je neostré vidění jen dočasné

Často se u lidí, kteří tráví dlouhé dny u počítače či obrazovek, může objevovat pouze dočasné rozmazané vidění způsobené nadměrným používáním očního zaostřovacího mechanismu. Po dlouhé době práce na blízko nejsou jejich oči schopny znovu zaostřit, aby viděly ostře do dálky. „Když po několika hodinách práce s počítačem odejde člověk ven, má pocit, že na dálku vidí špatně, a opravdu to tak je. Zrak se unavuje, oční sval se dlouhým pohledem nablízko stahuje a nefunguje tak, jak by měl,“ vysvětluje MUDr. Lucie Valešová, primářka Oční kliniky NeoVize Praha. Vidění se obvykle vrátí poté, co si oči odpočinou, ale dlouhodobá zraková zátěž může časem vést k trvalému zhoršení vidění do dálky. „Současný životní styl původnímu nastavení očí úplně nevyhovuje. Například dlouhodobé čtení a práce na krátkou vzdálenost vyžaduje ostrý obraz do blízka; ten u očí zajišťuje zvýšená akomodace čočky. K této činnosti je nutné udržet ostrý sítnicový obraz, což vede k růstu oční koule a vzniku nebo postupnému zhoršování krátkozrakosti,“ popisuje mechanismus docentka Šárka Skorkovská.

Asiaté se zaměřují na studium, špatně vidí do dálky

Výskyt krátkozrakosti se může lišit i v závislosti na kultuře a způsobu, jakým jsou oči v dané části světa využívány. „Asiaté mají zásadně vyšší výskyt krátkozrakosti, u Korejců je to až 98 % populace. Existují dvě hlavní příčiny těchto rozdílů. Tou první je genetika, druhou je potom fakt, že v Evropě zacházíme s očima poněkud jinak. Například asijské národy jsou více zaměřené na učení, studium, a z toho vyplývající daleko častější dívání se na krátkou vzdálenost, a tedy větší namáhání očí. Naproti tomu třeba u původních obyvatel Austrálie je výskyt krátkozrakosti zhruba do 10 % populace,“ upozorňuje primářka Valešová. K zajímavým závěrům došel před časem také profesor Roman Zolotnický. Při zkoumání zraku u izolovaných primitivních kmenů střední Afriky, Latinské Ameriky a nejsevernějších částí Ruska zjistil, že domorodí lidé nemají téměř vůbec problémy s viděním do dálky, dokonce ani ve stáří. Dobrou zrakovou kondici si udržují téměř nepřetržitým pohybem očí v přírodě a pohledy na vzdálený obzor.

Jak získat zpět ostré vidění?

Lidé s krátkozrakostí mají k dispozici několik možností, jak lépe vidět – buď mohou vadu korigovat brýlemi či kontaktními čočkami, anebo se jí definitivně zbavit za pomoci laserové operace.

Brýle jsou často na obtíž

Brýle jsou pro mnoho lidí první volbu, jak korigovat zrak, aby byl i s myopií opět ostrý. Hodnoty krátkozrakosti se označují v dioptriích se znaménkem minus. Brýle s sebou ovšem přinášejí celou řadu omezení. Nelze je nosit při sportu, protože hrozí riziko jejich rozbití, mnohé lidi omezují v pracovní činnosti, není možné se s nimi koupat a v posledních dvou letech představovaly problém zejména v kombinaci s nošením respirátoru, jelikož se skla neustále zamlžovala. Když navíc po 40. roce přijde takzvaná presbyopie neboli vetchozrakost a přidá se špatné vidění do blízka, je nutné pořídit speciální bifokální skla, která jsou finančně náročná, a ne každý si na jejich nošení zvykne.

Kontaktní čočky a jejich úskalí

Mnoho lidí volí alternativu v podobě kontaktních čoček, za jejichž vznik můžeme vděčit českému rodákovi Otto Wichterlemu, jehož tým vytvořil v roce 1955 první měkký polymer pro výrobu čoček. Tato korekční pomůcka poskytuje širší zorné pole než brýle a také jsou kontaktní čočky komfortnější při sportu a různých pohybových aktivitách. Pojí se s nimi však i některá negativa. Přestože jsou kontaktní čočky měkké, stále je to cizí tělísko, na které oči reagují. Příčinou diskomfortu jsou nejčastěji sezónní alergie, nečistoty, prach, přílišné horko nebo suchý vzduch, ale i ztráta tekutin a větší spotřeba kyslíku při sportu. Nelze se s nimi koupat, škodlivý je i spánek s čočkami. Navíc je nutné opravdu pečlivě dodržovat hygienu při jejich nasazování, vyndávání a uchovávání v roztoku, aby nedošlo k zanesení infekce do oka. Podle lékařských studií má alespoň jednu komplikaci spojenou s užíváním kontaktních čoček 60 % jejich nositelů, řada z nich proto musí jejich nošení přerušit a jsou potom odkázáni na brýle nebo na laserovou operaci.

Při laserové operaci je odstraněna přebytečná tkáň uvnitř rohovky

Na provedení bezbolestného zákroku stačí u femtosekundových laserů pouhých 20 vteřin. „Laser na základě precizních výpočtů separuje tkáň uvnitř rohovky, kterou chirurg z oka odstraní speciální pinzetou. Nenaruší tak samotný povrch oka, rohovka si díky tomu zachovává svou pevnost a stabilitu,“ vysvětluje oftalmoložka Skorkovská z Oční kliniky NeoVize, jakým způsobem lze krátkozrakost trvale odstranit. „Tuto bezbolestnou ambulantní metodu nazýváme ReLEx Smile a lze ji provádět jen s využitím femtosekundového laseru,“ dodává. Pacient na sále stráví přibližně 20 minut, podle dosavadních studií provedených ve Velké Británii, Německu, Francii a Dánsku dosáhne zrakové ostrosti do dvou hodin po výkonu, vidění se stabilizuje zhruba do týdne. Díky laserové operaci se lze zbavit nejen krátkozrakosti, ale také astigmatismu, který jde s myopií často ruku v ruce a způsobuje deformované neostré vidění. Obě vady jsou odstraněny během jednoho zákroku. Laserové operace se obvykle provádějí do 40 let věku, ale i starší lidé se mohou své oční vady zbavit, když podstoupí nitrooční operaci.

Nitrooční operace umožňuje výměnu čočky za umělou

Šanci vidět ostře v jakémkoliv věku nabízí možnost výměny přirozené oční čočky za umělou. Takzvané nitrooční operace lze provést i za pomoci femtosekundového laseru zvaného LenSx. V takovém případě probíhá operace zcela bez skalpelu. Vidět ostře na tři vzdálenosti (na blízko, střední vzdálenost a do dálky) i bez brýlí či kontaktních čoček umožňuje implantace trifokálních čoček. Nedávno navíc dostali naději dobře vidět i ti, u kterých byla trifokální čočka z různých důvodů kontraindikována. Oční klinika NeoVize před rokem jako první pracoviště v České republice implantovala unikátní nedifrakční nitrooční čočku AcrySofTM IQ VivityTM s prodlouženou hloubkou ostrosti. Tato čočka snižuje závislost na brýlích i u pacientů, kteří trifokální čočku dosud mít nemohli. Pacienti s Vivity nepotřebují korekci zraku na dálku a střední vzdálenost a dvě třetiny z nich nežádají ani brýle pro čtení. „Umělá čočka zůstává v oku po zbytek života. Explantace čočky neboli její vynětí z oka se provádí pouze ve výjimečných případech. Proto je důležité věnovat informacím o čočce dostatek pozornosti,“ nabádá docentka Skorkovská. Stejně jako v případě laserové refrakční operace, je i výměna oční čočky rychlá, bezbolestná a provádí se ambulantně. Navíc díky ní lze řešit i vysoké dioptrie.

 

 

[1] https://www.aoa.org/healthy-eyes/eye-and-vision-conditions/myopia?sso=y

[2] https://www.aaojournal.org/article/s0161-6420(16)00025-7/fulltext

[3] https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0260993

Analýza je založena na datech od 107 442 jedinců evidovaných v britské biobance (UK Biobank).

Reklama

Mohlo by vás zajímat

Celebrity

Herečka Petra Nesvačilová ukázala těhotenské bříško a prozradila, že si porod představuje jako mejdan s...

Styl

Renata (56): Dcera za mnou po narození vnoučat téměř nejezdí a půjčovat mi děti nechce, že je...

Tech

Budoucnost vojenské přepravy. Raketoplán Dream Chaser přepraví náklad i vojáky kamkoliv na Zemi do tří...