Svět, jak ho dnes známe, by neexistoval, nebýt ve své době nevýznamného vědeckého objevu
Elektronka neboli lampa byla počátkem dvacátého století nedílnou součástí každého elektronického zařízení. Konstrukce elektronky byla vyvinuta ze žárovky na základě objevu T. A. Edisona z roku 1883. Nevýhodou se však časem stala její značná velikost, a proto bylo potřeba přijít s novou součástkou, která dokáže zesilovat elektrický signál, ale bude mnohem menší.
Americký tým vědců ze společnosti Bell Telephone Laboratories proto započal s vývojem. S polovodiči již měli své zkušenosti, a proto je napadlo vytvořit celek ze tří polovodičových vrstev o různých vlastnostech. Tento drobný, ale naprosto revoluční objev vyústil v předvedení prvního tranzistoru, který oproti elektronce nabízel spoustu výhod. Byl mnohonásobně menší, měl vysoký výkon, velmi nízkou spotřebu a oproti elektronce byl také mnohem spolehlivější.
Jeden z řady nezajímavých objevů
Zprvu nebudil tento objev u výrobců elektroniky žádné emoce a například vedení tehdejšího největšího výrobce elektronek, společnosti Phillips, prohlásilo, že je tranzistor v žádném případě nemůže ohrozit. Netrvalo však příliš dlouho a součástka amerických vědců Johna Bardeena, Waltera Nrattaina a Williama Shockleyho způsobila doslova elektronickou revoluci. Umožňovala totiž výrobu mnohem menších, levnějších, výkonnějších a spolehlivějších zařízení. Naprostým hitem se stala například první tranzistorová rádia neboli „tranzistoráky“.
Součástka prošla svým vývojem od prvních germaniových hrotových tranzistorů, které nebyly příliš spolehlivé, až po křemíkové plošné tranzistory, jejichž princip se prakticky používá až dodnes. Bez těchto drobných součástek se neobejde dnes žádná elektronika, ať už ke každodennímu nebo průmyslovému účelu.
Tranzistor změnil svět
Asi největším přínosem se stal tranzistor v oblasti výpočetní techniky díky miniaturizaci, kterou umožňuje. Během několika let byla součástka natolik zmenšena, že umožnila vývoj dnešních mikročipů, které na ploše několika centimetrů čtverečních ukrývají až stovky milionů tranzistorů. To je také důvodem, proč výkon počítačů tak závratně roste.
Vynálezci tranzistoru získali za svůj průlomový objev v roce 1956 Nobelovu cenu za fyziku. Shockley si poté založil společnost Shockley Semiconductor, která je považována za základní kámen dnešní technologické čtvrti Sillicon Valley. Později se stala největším výrobcem polovodičové techniky společnost Intel, dnes je největším výrobcem Samsung. Dále čtěte: Vědci vytvořili šestihrannou sůl. Nový vědecký úspěch by mohl pomoci v mnoha oborech.
