Svět, jak ho dnes známe, by neexistoval, nebýt ve své době nevýznamného vědeckého objevu

 Technologie 
24. prosince 2020 08:40 / Lukáš Bauer
  2
📷
2 fotografie v galerii
Polovodiče jsou dnes v každém zařízení Pixabay
Polovodič je prvek, který je vodivější než izolant, ale méně než kov, přičemž jejich odpor je do určité míry závislý na dalších fyzikálních vlastnostech. Tento materiál se stal nezbytným pro vynález součástky, která nahradila zastaralé velké elektronky a začala elektronickou revoluci.

Elektronka neboli lampa byla počátkem dvacátého století nedílnou součástí každého elektronického zařízení. Konstrukce elektronky byla vyvinuta ze žárovky na základě objevu T. A. Edisona z roku 1883. Nevýhodou se však časem stala její značná velikost, a proto bylo potřeba přijít s novou součástkou, která dokáže zesilovat elektrický signál, ale bude mnohem menší.

Americký tým vědců ze společnosti Bell Telephone Laboratories proto započal s vývojem. S polovodiči již měli své zkušenosti, a proto je napadlo vytvořit celek ze tří polovodičových vrstev o různých vlastnostech. Tento drobný, ale naprosto revoluční objev vyústil v předvedení prvního tranzistoru, který oproti elektronce nabízel spoustu výhod. Byl mnohonásobně menší, měl vysoký výkon, velmi nízkou spotřebu a oproti elektronce byl také mnohem spolehlivější.

Jeden z řady nezajímavých objevů

Zprvu nebudil tento objev u výrobců elektroniky žádné emoce a například vedení tehdejšího největšího výrobce elektronek, společnosti Phillips, prohlásilo, že je tranzistor v žádném případě nemůže ohrozit. Netrvalo však příliš dlouho a součástka amerických vědců Johna Bardeena, Waltera Nrattaina a Williama Shockleyho způsobila doslova elektronickou revoluci. Umožňovala totiž výrobu mnohem menších, levnějších, výkonnějších a spolehlivějších zařízení. Naprostým hitem se stala například první tranzistorová rádia neboli „tranzistoráky“.

Součástka prošla svým vývojem od prvních germaniových hrotových tranzistorů, které nebyly příliš spolehlivé, až po křemíkové plošné tranzistory, jejichž princip se prakticky používá až dodnes. Bez těchto drobných součástek se neobejde dnes žádná elektronika, ať už ke každodennímu nebo průmyslovému účelu.

Tranzistor změnil svět

Asi největším přínosem se stal tranzistor v oblasti výpočetní techniky díky miniaturizaci, kterou umožňuje. Během několika let byla součástka natolik zmenšena, že umožnila vývoj dnešních mikročipů, které na ploše několika centimetrů čtverečních ukrývají až stovky milionů tranzistorů. To je také důvodem, proč výkon počítačů tak závratně roste.

Vynálezci tranzistoru získali za svůj průlomový objev v roce 1956 Nobelovu cenu za fyziku. Shockley si poté založil společnost Shockley Semiconductor, která je považována za základní kámen dnešní technologické čtvrti Sillicon Valley. Později se stala největším výrobcem polovodičové techniky společnost Intel, dnes je největším výrobcem Samsung. Dále čtěte: Vědci vytvořili šestihrannou sůl. Nový vědecký úspěch by mohl pomoci v mnoha oborech.

Reklama
Nejčtenější články
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Celebrity

Známý šéfkuchař Ondřej Molina a slavný barman Tomáš Melzer umí připravit neskutečné dobroty i z toho,...

Styl

Zimní bundy od JD Sports - připravte se na Black Friday

Tech

Sporťák s kočičíma ušima byl posledním dílkem skládačky