Nejnovější

Sporťák s kočičíma ušima byl posledním dílkem skládačky 

Zatím vám alespoň nikdo nevidí do vašich myšlenek, ale i na tom se už pracuje. Blíží se opravdu doba, kdy budou běžné mozkové mikročipy?

Dobro nebo zlo?

Když se zamyslíte, tak je dnes již možná řada věcí, o kterých si dříve lidé mohli nechat jen zdát, tak proč by nešlo uvést do provozu právě mozkové mikročipy. Ostatně není asi žádným tajemstvím, že cesta do mozku se hledá už nějakou dobu, příkladem může být i řada filmů, kde je právě tato problematika nastiňována. Jde jen o to, zda to bude vynálezem dobra či zkázy. Bezesporu znamenají mikročipy technologický průlom, ale co třeba taková etika? To, že je něco zamýšlené ve jménu dobré věci, ještě neznamená, že se to nemůže zvrtnout k něčemu špatnému. Téměř vše lze v dnešní době zneužít.

Kde se vzal nápad

Říkáte si, koho napadlo něco takového, jako chtít začít ovládat myšlenky? S naprosto dechberoucí novinkou v oblasti technologií přišel podnikatel Elon Musk, a to prostřednictvím společnosti Neuralink, což je americká neurotechnologická společnost založena Muskem a dalšími, která vyvíjí implantovatelná rozhraní mezi mozkem a strojem. Loni v červenci Musk v San Franciscu představil technologii, která spočívá v ovládání elektroniky pomocí myšlenek, dále pak Musk odkryl, jaký je nynější stav vývoje, a také přiblížil, kam má jeho zařízení směřovat.

Jak to má fungovat a co je cílem

Cílem nové technologie, kterou Elon Musk představil, je vytvořit rozhraní mezi lidským mozkem a počítačem. V podstatě by šlo o jakýsi přístroj, který by uměl číst myšlenky člověka a dále by s nimi pracoval. Ptáte se, jak toho docílit? Odpověď je v mozkovém implantátu složeného z vláken ještě tenších, než je například lidský vlas. Samozřejmě to není jen tak a vyvstal i jistý problém. Jaký? Jde o problém jeho zavedení do mozku. Prý by to šlo vyřešit technologií, jež by toto zařízení pomocí laseru umístila do lebky, ta však zatím neexistuje, a v tom je ten háček. V současné době je tedy zatím jen jediná možnost, a tou je navrtání kosti, což nezní moc příjemně. Jen si představte, že byste na něco podobného kývli.

Už je to vyzkoušené?

Doposud byly veškeré testy prováděny pouze na myších. Zatím ještě neproběhlo testování na lidech, ale podle Muska už v roce 2020 je v plánu technologii vyzkoušet i na lidských dobrovolnících, a z toho už popravdě člověka lehce zamrazí. A vzhledem k tomu, že se již v minulosti Muskovi podařilo i to doposud nemožné, jako třeba sestavit elektrická auta, možná bychom se měli začít obávat. Sice pokaždé není dosaženo všeho, co je plánováno, ale kdoví, co je v dnešní době možné, a co naopak nemožné. Nástup mozkových mikročipů tak lze v blízké budoucnosti očekávat, otázka spočívá v tom, co to pro nás vlastně bude znamenat.

K čemu bude sloužit

A k čemu má ovládání přístrojů pomocí myšlenky sloužit? Nová technologie je zatím určena hlavně jako pomocník v lékařství, kdy díky zařízení bude pomáháno lidem, kteří prodělali závažný úraz nebo jsou hendikepovaní kvůli vážným onemocněním. S mozkovými čipy by se tak tito lidé mohli stát pohyblivými, neboť by ovládali přístroje či náhradní robotické končetiny jen svými myšlenkami. To by bylo samozřejmě užitečné a zkvalitnilo by to životy mnohých. Ale co když přibudou i jiné důvody používání technologie a celé se to zvrtne?

Kdo je Elon Musk

Ale zpátky k samotné osobě Elona Muska. Říkáte si, že už jste o něm někde slyšeli? Nebylo by divu. Elon Musk je nejen úspěšný podnikatel, ale také vynálezce, inženýr a filantrop. Například byl investorem a nyní na pozici CEO vede automobilku Tesla Inc., a mimo jiné třeba také založil kosmickou společnost SpaceX. Zajímavé je, že sám průmyslový magnát Elon Musk často hovoří o potenciálním nebezpečí umělé inteligence a označuje ji za největší existenční hrozbu pro přežití lidské rasy.

Je umělá inteligence hrozbou?

I přesto, že Elon Musk popsal vytvoření umělé inteligence jako „vyvolání démona“, byl to sám Musk, který investoval do firmy vyvíjející právě umělou inteligenci, v roce 2015 pak dokonce spoluzaložil organizaci pro výzkum umělé inteligence OpenAI. Musk to vysvětlil tím, že jeho investice byly provedeny kvůli dohledu nad současným stavem vývoje v tomto oboru a nikoliv kvůli návratnosti financí. Také někteří vědci mají pochybnosti ohledně umělé inteligence, například Stephen Hawking či Stuart Russell věří, že pokud umělá inteligence jednoho dne získá schopnost přestavovat sebe sama stále rostoucí rychlostí, mohl by nekontrolovatelný „výbuch inteligence“ vést k lidskému vyhynutí.

Řítíme se do R.U.R.?

Samotná představa, že vám někdo doslova uvidí až do hlavy a bude si moci přečíst vaše myšlenky, je jaksi děsivá. Nikdo totiž neví, jak se to celé může zvrtnout. U nové technologie se počítá s tím, že vysílání myšlenek bude jednosměrné, ale co když ne, a co když vám stroj bude moci ovládat vaše myšlenky a tím i vaše jednání? Příkladem by mohlo být využití v armádě, což by mohlo vést ke katastrofě. S podobnými nebezpečnými technologiemi se musí jednat velice opatrně, aby pak třeba nedošlo ke zkáze, kterou předvídal už Karel Čapek v knize R.U.R. Dále čtěte: Technologická vymoženost, která prozradí, že na sex mají chuť oba partneři.