Už nejsou třeba věštci. Předčasnou smrt předpovídá umělá inteligence
Pokus, který skončil tímto závěrem, přitom začal nevinně. Vědci ponechali na umělé inteligenci, aby si sama vyhodnotila lékařské údaje o půl milionu pacientů za posledních deset let. Ne všichni sledovaní přežili. Během doby, kdy byly údaje zaznamenávané, zemřelo zejména na onkologická onemocnění čtrnáct a půl tisíce pacientů. Další podlehli srdečním nemocem a nemocem dýchacího ústrojí.
Urči, komu hrozí předčasná smrt…
Umělá inteligence dostala jasný úkol: vytipovat jedince, kterým hrozí předčasná smrt na nějakou chronickou nemoc. Tedy ty lidi, kteří pravděpodobně zemřou dříve, než by to odpovídalo statistickému odhadu.
A přišlo překvapení. Umělá inteligence správně určila 76 procent ze všech 14 500 zkoumaných pacientů.
Al - rychlejší a přesnější než počítačové modely
Vedoucí studie z britské University of Nottingham Stephen Weng navíc upřesnil, že AI byla při předvídání brzké smrti ještě přesnější než počítačové modely, do nichž se nezapojila.
Během zkoumání se umělá inteligence uplatňovala dvěma způsoby. Nejdříve výzkumníci vyzkoušeli takzvané hluboké učení. Při něm se AI učí z příkladů. Druhý použitý způsob nese poměrně poetický název: nepravidelný les. Prakticky to znamená, že postup je postavený na kombinaci umělé inteligence s různými modely a zvažuje přitom všechny možné výsledky.
Jde o obor informatiky s velkou budoucností
Umělá inteligence (anglicky Artificial intelligence, AI) je obor informatiky zabývající se tvorbou strojů řešících komplexní úlohy například z oblastí logistiky, robotiky, zpracování přirozeného jazyka či zpracování velkých objemů dat.
Většina výzkumu v umělé inteligenci je zaměřena na řešení konkrétních problémů, rozvoj jednotlivých přístupů a hledání dalších aplikací již vyvinutých technik.
Dá se tedy uvést, že umělá inteligence spočívá v konstrukci a užití modelů lidské činnosti (procesů), která je považována za inteligentní. Již od svých počátků v polovině 20. století se toto modelování ubírá dvěma cestami. V té první se jedná o modelování vnějších projevů inteligentní lidské činnosti, v té druhé zase o modelování struktur lidského mozku, obvykle v podobě neuronových sítí.
Základem takového modelování je vždy počítač a počítačový program. Počítač může být doplněn čidly (fyzikálních, chemických, biologických apod. veličin) a akčními členy. Tím nejsou myšleni akční vědci nebo programátoři, ale pohybové prostředky – třeba kola, pásy, nohy. Spojením pak může vzniknout komplexní zařízení jako například robot, lunární vozítko nebo auto bez řidiče.
Úspěchy vědy spojené s AL
Kdo se o robotiku a umělou inteligenci nezajímá, možná ho překvapí, kolik úspěchů už si může připsat.
- Letecká bojová umělá inteligence ALPHA dokáže vést letecké souboje lépe než lidští piloti.
- AI je schopna určit riziko selhání srdce lépe než lékař.
- AI umožňuje snadno napodobovat lidské hlasy.
- AI s pomocí senzorů umožňuje odhalovat lhaní či jiné emoce.
- AI dokáže lépe předpovídat chaos než rovnice.
Čtěte také: Pokrok zastavit nelze. Stroj člověka porazil na celé čáře.
