Autonomní řízení není jen pro prémiové segmenty, ve hře jsou i malé vozy
Motoristé chtějí také větší bezpečnost, což samočinnému řízení nahrává. Robot totiž nedělá chyby, dodržuje předpisy, neposílá za jízdy smsky, neřídí pod vlivem alkoholu, neunaví se, nezná mikrospánek a reaguje mnohem rychleji než lidská bytost. Přesto nás podle expertů autonomní auto nikdy zcela nenahradí.
Luc Julia, specialista oboru autonomních technologií: „Autonomní vůz nejvyšší úrovně, tedy 5, je nereálný. Robot totiž nikdy nedosáhne úrovně pozornosti jako lidský řidič. Nedokáže se přizpůsobit aktuálním podmínkám, jako by to udělal člověk. Například v centru Paříže v šest večer, v době nejvyšší dopravní špičky, se vůz řízený autonomně ani nepohne, protože je naprogramován na to, aby striktně dodržoval předpisy. Vy jako řidič se v těchto situacích vyznáte, občas někoho pustíte, občas někdo vás, bez ohledu na to, kdo má přednost, a provoz se tak nějak přirozeně udržuje. Autonomní vozy toto neumí. Provoz autonomních aut by navíc byl tak velkým zásahem do infrastruktury, že by to žádná země nebyla schopna financovat.“
Šéf skupiny PSA, Carlos Tavares ovšem v autonomních vozech vidí potenciál: „Myslíme si, že autonomní vozy úrovně 4 a 5 se stanou realitou a uplatní se hlavně v kyvadlové dopravě nebo jako robotická taxi v uzavřených zónách. Je ale zřejmé, že tyto vysoce technologické prostředky mobility budou tak drahé, že nebudou dostupné pro soukromé osoby. Náklady na používání bude třeba sdílet.“
Nicméně, vývoj autonomních vozů je velice rychlý a věnuje se mu mnoho subjektů automobilového průmyslu. Aktuálně se automobilky dostaly na úroveň tři z šesti definovaných. Začíná se na úrovni 0, tedy vůz nemá žádné asistenční systémy, na dalším stupni nějaké má, ale řidič vůz stále 100% ovládá, v následující úrovni se zvyšuje automatické ovládání a snižuje zapojení řidiče. Ve třetí úrovni funguje automaticky několik prvků a vůz je schopen určité úseky (zejména dálnice) zvládnout sám. Na čtvrté úrovni řidič už jen asistuje automatickým systémům a poslední pátý stupeň už představuje plně automatizované řízení.
V současné době se automobilky dostaly až do úrovně, kdy auto dokáže převzít kontrolu nad řízením a poradilo by si, i kdybyste pustili volant. Ovšem uděláte-li to, auto to brzy pozná a ozve se, že se mu to nelíbí. Nicméně prakticky je schopné řídit samo. Tomuto se říká poloautonomní řízení a mají ho už i některé malé a cenově dostupné vozy. Například značka Peugeot, která je v této oblasti velmi daleko, dala poloautonomní řízení i základnímu vozu své modelové řady, novému Peugeotu 208.
Jak to funguje?
Klíčové jsou dva systémy, které fungují současně: adaptivní tempomat s funkcí Stop & Go a systém udržování vozu v jízdním pruhu (Lane Positioning Assist). Adaptivní tempomat udržuje navolenou vzdálenost od vozu jedoucího před vámi. Váš vůz automaticky zrychluje a přibržďuje podle toho, zda jeho kamera někoho před sebou vidí, či ne. Dokonce zvládne i jízdu v koloně. Automaticky se rozjede, pokud bylo zastavení kratší než 3 vteřiny. Pokud by bylo delší, stačí sešlápnout akcelerátor nebo stisknout ovladač pod volantem, a funkce se znovu zapne. K dispozici je od rychlosti 0 km/hod. Druhá funkce Lane Positioning Assist zase udržuje vůz na silnici v daném pruhu. V praxi to vypadá tak, že vůz koriguje volant a ovládá plynový i brzdový pedál. Vy jen dohlížíte. Jednoduché, pohodlné, bezpečné! A kolik tato vymoženost stojí? Od 15 do 25 tisíc Kč dle úrovně výbavy. Zdá se, že autonomní svět je blíž a dostupnější, než byste čekali.
