Rusové plánují vyzvednutí svých potopených jaderných ponorek ze dna moří

K-159 zůstává stále na dně Barentsova moře s téměř 800 kilogramy radioaktivního paliva
📷
Další 3 fotografie v galerii
 Vojenství 
24. listopadu 2017 14:01 / Internet
  10   5
Ruští inženýři nedávno znovu oživili plány na proveditelnost vyzvednutí jaderné ponorky K-27, kterou před více než čtyřiceti lety potopilo sovětské námořnictvo.

Petrohradský státní výzkumný institut v Krylovu během srpna oznámil, že pracuje na plánech pro výrobu plovoucího doku, jehož pomocí bude možné vyzvednout jaderný odpad ze dna oceánů, zejména nebezpečné ponorky K-27 a K-159 nebo jejich reaktory.

Vývoj tohoto systému je součástí širších plánů Ruska pro ekonomický i politický rozvoj v Antarktidě. První ponorkou, která by mohla být plovoucím dokem vyzvednuta, by mohla být ponorka K-27, která byla potopena v roce 1982 do hloubky pouhých třiceti metrů. Pokud půjde projekt podle plánu, mohla by být zlikvidována již v roce 2022.

Sověti tenkrát plavidlo sice utěsnili speciální směsí, ale jeho potopení v Karském moři proběhlo naprosto v rozporu s požadavkem Mezinárodní agentury pro atomovou energii, podle něhož musí být ponorky a lodě poháněné jadernou energií potopeny v hloubkách nejméně 3 000 metrů.

Souostroví, které rozdělují Barentsovo a Karské moře, po desetiletí sloužilo jako testovací místo pro sovětské jaderné zbraně a jako uložiště jaderného odpadu. Spolu s K-277 na dně moře leží 17 tisíc kontejnerů s radioaktivním odpadem, 19 jaderných lodí, 14 jaderných reaktorů a 735 těžkých strojů kontaminovaných radioaktivitou.

Na počátku devadesátých let se ruská vláda konečně rozhodla zastavit vyhazování svých vysloužilých reaktorů a jaderného odpadu do moře. V roce 2003 se ale za podivných okolností potopila další jaderná ponorka K-159, která byla vyřazena z provozu a byla vlečena do loděnice Nerpa na poloostrově Kola, kde měla být demontována.

Ztráta ponorky a smrt devíti členů posádky, kteří byli na palubě, obnovily obavy z nárůstu množství jaderného odpadu kolem Ruska a vzbudily diskuse o tom, že některé ponorky budou vyzvednuty, zejména K-27.

Podle dostupných informací je totiž srdce K-27 nejnebezpečnější ze všech reaktorů, které leží na dně moře. Příčinou je zvláštní konstrukce reaktoru a také velké množství paliva, které se v něm nachází. Čím je pod vodou déle, tím obtížnější bude jeho bezpečné vyzvednutí.

Vědecká expedice v roce 2012 dospěla k závěru, že hlavní slabina tekutým kovem chlazeného reaktoru K-27 byla možnost vzniku nekontrolovatelné řetězové reakce a následného významného uvolňování radioaktivních izotopů do okolí.

Plány na vyzvednutí se objevily již několikrát v roce 2012 a 2015, ale vždy z nich nakonec sešlo. Nicméně ruská vláda opakovaně vyzvala státní instituce, aby vypracovaly plán na průzkum K-29, aby mohla být monitorována její strukturální integrita v nebezpečně mělkém hrobu.

Poslední expedice v roce 2013 zjistila, že trup ponorky byl stále neporušený a nejevil žádné náznaky abnormální koroze. Chyběly však některé části vnějšího pláště. První studie, provedená rok předtím, ale zjistila zvýšené hladiny radioaktivního cesia-137 poblíž utěsněného reaktoru.

V průběhu let inženýři navrhli, že K-27 a K-159 by mohla vyzvednout také speciální loď, která dokáže ze dna zvednout i několik tisíc tun. Jediné plavidlo, které se těmto parametrům blíží, je italský Itarus. Zda tedy Rusko letité plány pomocí některé z technologií dokončí, je zatím stále nejisté, kvůli ekonomickým zájmům v této oblasti to však není vyloučeno.

Robert Bureš | inStory.cz
Komentáře
Reklama
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Věda & Vesmír

Milionové velkoměsto vysychá. Vodu má na tři měsíce, pak nastane kolaps

Dům a zahrada

Zajímavé tipy na jednoduché opravy staršího nábytku

Bydlení

Odklízení sněhu nemusí být dřina. Stačí si zvolit správného pomocníka

خرید فیلتر شکن خرید کریو خرید کریو
خرید فیلتر شکن خرید فیلتر شکن