Emotikonů jsou stovky. Teď přibyly i typicky české, třeba s Jágrem nebo Babišem
Je libo Trautenberka se sojkou Práskačkou nebo raději Jardu Jágra, Karla Gotta či zářivého Dana Nekonečného? Nebo byste raději muže v nátělníku, se sandály a ponožkami a igelitkou v ruce? Vše je možné.
Sto osmdesát českých smajlíků
Možné to je s pomocí Czemoji - což je označení pro sadu emotikonů, kterým porozumí pravděpodobně hlavně a jedině Čech. Autorkou je designérka a ilustrátorka Soňa Juríková, která je vytvořila při studiu na VŠVU v Bratislavě.
„Design a vizualitu emotikonů sleduji již delší dobu a fascinují mě rozdíly v různých zařízeních a ilustrátorských přístupech - od stylizovaných twitterových po extrémně detailní u Applu. Původním záměrem byl tedy redesign těch současných,“ popsala Soňa Juríková motivaci, jak nové emotikony vznikly. První Czemoji vycházeli hlavně z nejznámějších stereotypů - právě třeba ty s ponožkami v sandálech, postupně přidávala autorka další tématické okruhy. Nyní je na světě přibližně 180 českých smajíků - Czemoji.
Rozptyl témat zpracovaných v této speciální sadě je přitom skutečně široký. S jejich pomocí bude možné jednoduše vyjádřit politický názor, popsat večer strávený při pivu v hospodě či pojmout nákupní seznam originálním způsobem. Autorka slibuje, že se nemusíme bát toho, že bychom výstižný emotikon v sérii nenašli.
Jak a kdy to začalo?
I když jsou emotikony již samozřejmostí, možná ne všichni víme, že prvotní nápad na jejich vytvoření vyšel původně od britského informatika Scotta Fehlmana.
Jejich prvotním smyslem bylo dodat emoce suché textové komunikaci. Po jejich zařazení v 90. letech dvacátého století se dočkayi tyhle různé tvářičky raketového nárůstu popularity.
V rozvinutí potenciálu dále pokračoval Japonec Šigetaka Kurita. Byl to on, kdo vytvořil nám všem důvěrně známou sérii žlutých grafických symbolů, doposud nejpoužívanějšího druhu. I to ale odvál čas, od té doby prošly emotikony obrovským vývojem. V dnešní době jich existuje nespočet druhů, to, že budou nyní i nějaké typicky české, nám může dělat radost.
Z čeho můžeme vybírat? Aspoň namátkou?
Všichni tedy víme, že emotikony jsou obrázkové znaky typické pro digitální komunikaci. Jejich počet se v průběhu let rozrostl do nespočetné škály. Vedle klasických výrazů pro radost, smutek nebo lásku, jsou už k dispozici sady vlajek světových států, palmy, pokrmy, fáze měsíce, rostliny, zvířata či komunikační tučňák, mimozemšťan. Zdálo by se, že snad v nabídce nic nechybí, ale touha po dokonalosti a detailech nedá kreativním hlavám spát. (Čtěte také: Facebook už brzy odhalí, kdo vás miluje a koho milujete vy).
A tak zmíněná mladá autorka speciální české sady vycházející z českého prostředí a zvyklostí přistoupila ke svému úkolu s hravostí a nadhledem. Vytvořila čestné místo jednoduchým ikonkám, které představují osobnosti české kultury, sportu a historie. Ano, skutečně bude tedy možné v komunikaci přidat exprezidenta Václava Havla, zpěváka Karla Gotta či hokejistu Jaromíra Jágra. Komu by chyběl řízek, tak typický pro českou kuchyni, také ho v sadě najde – má tvar mapy naší republiky. Za pomoci obrázků lze připomenout taky Fernet nebo tradiční paštiku Májku.
K nejvýstřednějším obrázkům se řadí již zmíněný portrét muže v nátělníku, který má na nohou ponožky v sandálech a v ruce igelitku se znakem nějakého supermarketu. Oblibu si snad získají i emotikony hajného Trautenberka a sojky Práskačky. (Čtěte také: Google o nás ví víc než kamarádi a blízcí).
