Miliony dolarů shořely v atmosféře. Chyba, která v kosmonautice nemá obdoby

Sonda Mars climate orbiter v roce 1998 shořela v atmosféře Marsu
📷
Další 1 fotografie v galerii
 Letectví 
12. prosince 2017 10:17 / NASA
  3   0
Od doby, kdy na oběžnou dráhu Země vzlétla první vesmírná družice, se naplno rozproudil závod v dobývání vesmíru. Snaha lidstva o poznání světů kolem nás se jako každé jiné průkopnické odvětví neobešla bez tragédií a nehod. Jeden z vesmírných neúspěchů se ovšem zapsal do dějin kosmonautiky svou bizarností.

11. prosince 1998 vzlétla z kosmodromu Eastern Test Range raketa Delta, jejíž nákladem byla sonda Mars Climate Orbiter. Po téměř dvouleté cestě dorazila sonda k rudé planetě.

Mise Mars Climate Orbiter měla za úkol studovat počasí, zdejší klima a také zjišťovat přítomnost oxidu uhličitého a vody v atmosféře. Tyto údaje měly sloužit ke stanovení teplotních podmínek Marsu a také ke studiu dlouhodobých klimatických změn.

Americký satelit NASA za 125 milionů dolarů měl být také prvním pozemským přístrojem, který bude sledovat počasí z jiného světa. Své prvenství bohužel ztratil doslova před cílovou páskou, přesto se navždy zapsal do historie kosmonautiky díky banální chybě, kvůli které byla celá mise ztracena.

Dne 23. září se po téměř dvou letech sonda blížila svému cíli v podobě oběžné dráhy rudé planety, kde měla začít svou pozorovatelskou misi. Po 16 minutách a 23 vteřinách od zažehnutí motorů se sonda při manévru dostala do zákrytu Marsu. Od té doby se s ní již nepodařilo navázat spojení a inženýři NASA si rychle uvědomili, že ji ztratili.

Závěr vyšetřování k překvapení všech zjistil naprosto banální chybu, která Mars Climate Orbiter vystřelila na přední příčku nejbizarnějších kosmických ztrát všech dob. Hned za ní se nedávno připsal start ruské rakety, jejíž software byl nastaven pro start z jiného kosmodromu. O této události si můžete přečíst v našem článku.

Chyba, která poslala sondu do atmosféry Marsu, kde kompletně shořela, byla způsobena tím, že naváděcí software od společnosti Lockheed Martin byl instruován v librách, ale software NASA očekával metrické jednotky.

Podle inženýra Richarda Cooka, který byl členem projektového týmu misí na Mars, se objevila řada varovných znamení, které ovšem řídící středisko přehlédlo. Jedním z nich bylo například to, že během cesty muselo být provedeno mnohem více korekcí, než jaké byly předpoklady.

Signály krátce před havárií navíc jasně signalizovaly, že sonda je mnohem blíže povrchu, než by měla být. Namísto původních 225 km nad povrch rudé planety se sonda dostala až do vzdálenosti 57 km. V té době již bylo známo, že kritická vzdálenost od povrchu je přibližně 75 km. Vysoké tření v atmosféře nechráněnou sondu roztrhalo na kusy a spálilo.

Pochybení vzniklo na straně Lockheed Martin. Společnost byla zvyklá běžně vyjadřovat sílu v librách, pro kosmické účely bylo však standardem používat newtony. NASA to brala jako samozřejmost, a proto nastavení jednotky nekontrolovala.

Druhá sonda Mars Polar Lander, která byla vypuštěna 23 dní po Mars Climate Orbiter, také zmizela na cestě k povrchu planety. Silné vibrace nejspíše zmátly palubní počítač, ten si tak myslel, že sonda už přistála, přestože se nacházela minimálně 100 metrů nad povrchem.

Nutno říci, že tento fatální neúspěch obou sond si NASA dobře zapamatovala. Další mise na Mars totiž byla velice úspěšná. Vozítko Curiosity již na Marsu působí čtvrtým rokem a má za sebou spoustu skvělých objevů. O posledních zprávách z Marsu si můžete přečíst v tomto článku.

Robert Bureš | inStory.cz
Komentáře
Reklama
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Věda & Vesmír

Ve vesmíru se mohou ukrývat nebezpečné mimozemské viry

Dům a zahrada

Vyhněte se největším chybám při zařizování ložnice

Bydlení

Čerstvé tagliatelle jako z italské restaurace si jednoduše připravíte i ve vlastní kuchyni

خرید vpn خرید vpn خرید vpn
خرید فیلتر شکن خرید vpn