Rusové plánují vyzvednutí svých potopených jaderných ponorek ze dna moří

K-159 zůstává stále na dně Barentsova moře s téměř 800 kilogramy radioaktivního paliva
📷
Další 3 fotografie v galerii
 Vojenství 
24. listopadu 2017 14:01 / Internet
  10   5
Ruští inženýři nedávno znovu oživili plány na proveditelnost vyzvednutí jaderné ponorky K-27, kterou před více než čtyřiceti lety potopilo sovětské námořnictvo.

Petrohradský státní výzkumný institut v Krylovu během srpna oznámil, že pracuje na plánech pro výrobu plovoucího doku, jehož pomocí bude možné vyzvednout jaderný odpad ze dna oceánů, zejména nebezpečné ponorky K-27 a K-159 nebo jejich reaktory.

Vývoj tohoto systému je součástí širších plánů Ruska pro ekonomický i politický rozvoj v Antarktidě. První ponorkou, která by mohla být plovoucím dokem vyzvednuta, by mohla být ponorka K-27, která byla potopena v roce 1982 do hloubky pouhých třiceti metrů. Pokud půjde projekt podle plánu, mohla by být zlikvidována již v roce 2022.

Sověti tenkrát plavidlo sice utěsnili speciální směsí, ale jeho potopení v Karském moři proběhlo naprosto v rozporu s požadavkem Mezinárodní agentury pro atomovou energii, podle něhož musí být ponorky a lodě poháněné jadernou energií potopeny v hloubkách nejméně 3 000 metrů.

Souostroví, které rozdělují Barentsovo a Karské moře, po desetiletí sloužilo jako testovací místo pro sovětské jaderné zbraně a jako uložiště jaderného odpadu. Spolu s K-277 na dně moře leží 17 tisíc kontejnerů s radioaktivním odpadem, 19 jaderných lodí, 14 jaderných reaktorů a 735 těžkých strojů kontaminovaných radioaktivitou.

Na počátku devadesátých let se ruská vláda konečně rozhodla zastavit vyhazování svých vysloužilých reaktorů a jaderného odpadu do moře. V roce 2003 se ale za podivných okolností potopila další jaderná ponorka K-159, která byla vyřazena z provozu a byla vlečena do loděnice Nerpa na poloostrově Kola, kde měla být demontována.

Ztráta ponorky a smrt devíti členů posádky, kteří byli na palubě, obnovily obavy z nárůstu množství jaderného odpadu kolem Ruska a vzbudily diskuse o tom, že některé ponorky budou vyzvednuty, zejména K-27.

Podle dostupných informací je totiž srdce K-27 nejnebezpečnější ze všech reaktorů, které leží na dně moře. Příčinou je zvláštní konstrukce reaktoru a také velké množství paliva, které se v něm nachází. Čím je pod vodou déle, tím obtížnější bude jeho bezpečné vyzvednutí.

Vědecká expedice v roce 2012 dospěla k závěru, že hlavní slabina tekutým kovem chlazeného reaktoru K-27 byla možnost vzniku nekontrolovatelné řetězové reakce a následného významného uvolňování radioaktivních izotopů do okolí.

Plány na vyzvednutí se objevily již několikrát v roce 2012 a 2015, ale vždy z nich nakonec sešlo. Nicméně ruská vláda opakovaně vyzvala státní instituce, aby vypracovaly plán na průzkum K-29, aby mohla být monitorována její strukturální integrita v nebezpečně mělkém hrobu.

Poslední expedice v roce 2013 zjistila, že trup ponorky byl stále neporušený a nejevil žádné náznaky abnormální koroze. Chyběly však některé části vnějšího pláště. První studie, provedená rok předtím, ale zjistila zvýšené hladiny radioaktivního cesia-137 poblíž utěsněného reaktoru.

V průběhu let inženýři navrhli, že K-27 a K-159 by mohla vyzvednout také speciální loď, která dokáže ze dna zvednout i několik tisíc tun. Jediné plavidlo, které se těmto parametrům blíží, je italský Itarus. Zda tedy Rusko letité plány pomocí některé z technologií dokončí, je zatím stále nejisté, kvůli ekonomickým zájmům v této oblasti to však není vyloučeno.

Robert Bureš | inStory.cz
Komentáře
Reklama
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Věda & Vesmír

Nové důkazy přepisují historii osídlení naší planety! Vše bylo jinak

Dům a zahrada

Vonné pomerančové koule jako výzdoba interiéru. Zvednou vám náladu a nádherně provoní byt

Bydlení

Chcete nádherně čisté nádobí z myčky? Pět tipů, jak na to