Výročí karibské krize: Jaderný konflikt byl na spadnutí

Karibská krize odstartovala 22. října poté, co američtí agenti odhalili sovětské rakety rozmístěné podél amerických hranic
📷
Další 3 fotografie v galerii
 Vojenství 
25. října 2017 14:06 / Internet
  1   1
Před několika dny bylo výročí napjaté situace, která vznikla mezi tehdejším SSSR a USA v důsledku rozmístění sovětských raket na území komunistické Kuby, po odhalení raket tajnými americkými službami, které se nacházely pouze devadesát kilometrů od hranic USA. Jaderný konflikt byl v této době naprosto reálnou hrozbou.

V roce 1959 převzal moc na Kubě, levicový revolucionář Fidel Castro, který se následně spojil se Sovětským svazem. Pod Castrem se Kuba stala závislou na sovětských vojenských a ekonomických nástrojích. Během této doby se USA a Sověti zapojili do studené války, kterou provázela řada politických a ekonomických střetů. Jedním z nejvážnějších byla zajisté takzvaná Karibská krize.

Před pětapadesáti lety 22. října 1962 americký prezident John Kennedy prostřednictvím televizního vysílání oznámil přítomnost sovětských raket v bezprostřední blízkosti hranic USA. Informoval rovněž o námořní blokádě Kuby ve snaze zabránit dovozu dalších raket a také o tom, že armáda nebude váhat s použitím vojenských sil pro neutralizaci této hrozby.

Po tomto veřejném prohlášení lidé po celém světě nervózně čekali na sovětskou odpověď. Spousta Američanů, kteří se obávali jaderného konfliktu začalo skupovat ve velkém zásoby jídla a benzinu. Naštěstí se však tato děsivá atmosféra v realitu nikdy neproměnila.

Začátek Karibské krize

Obě velmoci se ponořily do jednoho ze svých největších konfliktů studené války po přeletu amerického pilota špionážního letadla U-2, který během svého výškového přeletu nad Kubou 14. října 1962 fotografoval sovětské rakety středního doletu SS-4, jenž byly nainstalovány a rozmístěny podél amerických hranic.

Prezident Kennedy byl o situaci informován dne 16. října a okamžitě svolal skupinu poradců a představitelů známých jako výkonný výbor. Během příštích dvou týdnů se prezident a jeho tým potýkal s diplomatickou krizí epických rozměrů, stejně jako jejich protějšky v Sovětském svazu.

Vážnost této situace vyplývala převážně ze skutečnosti, že kubánské střely s jadernými hlavicemi byly instalovány velice blízko USA, pouhých 90 kilometrů jižně od státu Florida. Z tohoto strategického místa bylo možné velice rychle zasáhnout v podstatě jakýkoliv cíl v Severní Americe, jak je vidět na obrázku v galerii. Pokud by tato instalace všech plánovaných SS–4 byla dokončena, výrazně by to otočilo karty v dosavadní jaderné rivalitě obou velmoci, ve které do té doby mělo navrch právě USA.

Sovětský vůdce Nikita Chruščov se po dlouhodobé frustraci sovětů z raket umístěných v Turecku a východní Evropě rozhodl využít znepřátelené vztahy mezi USA a Kubou pro zvýšení schopnosti sovětů, odpovědět na případný americký jaderný útok.

Námořní blokáda

Od počátku krize bylo na americkém území rozhodnuto, že přítomnost sovětských raket na Kubě je nepřijatelná. Otázkou pouze zůstávalo, jak vyřešit jejich odstranění, aniž by to rozpoutalo širší konflikt nebo dokonce jadernou válku. V rámci složitých jednání, která se protáhla téměř na týden, americká strana zvažovala mnoho různých řešení včetně bombového útoku na kubu nebo rozsáhlé invaze. Kennedy se nakonec rozhodl pro totální blokádu ostrova, aby zabránil sovětům v dodání dalších střel a vojenského vybavení.

Rozhodující okamžik v Karibské krizi nastal 24. října, kdy se sovětské lodě směřující ke Kubě, přiblížily k linii amerických plavidel blokujících ostrov. Pokud by se se sovětská flotila pokusila prorazit blokádu, velmi pravděpodobně by to vyvolalo vojenský střet a možná i počátek jaderné války. Sovětské lodě se ale před blokádou naštěstí zastavily.

Řešení krize

Blokáda sice zabránila sovětům dokončit dodávku raket, ale konflikt samozřejmě vyřešen nebyl. Napětí naopak stále narůstalo a vyvrcholilo 27. října, kdy bylo nad Kubou sestřeleno americké průzkumné letadlo. V té době již byla na Floridě připravena americká invazní armáda.

Nedlouho poté však přeci jen americká a sovětská vláda našla mírové řešení této obtížně řešitelné situace. Nikita Chruščov zaslal dopis Kenedymu, ve kterém mu přislíbil, že odstraní raketové systémy z Kuby, výměnou za slib, že USA nepodniknou do Karibiku invazi. V dalším zaslaném dopise Chruščov požadoval také odstranění amerických raket z Turecka.

Kennedyho rozhodla přijmout podmínky první zprávy a úplně ignorovat druhý dopis Chruščova. V pozadí se však američtí představitelé domluvili na tom, že z Turecka rakety stáhnou. Dne 28. října se tedy vážná Karibská krize oficiálně vyřešila.

V následujícím roce byla mezi Washingtonem a Moskvou vybudována přímá linka, která měla v případě podobných situací usnadnit vyjednávání a předcházet vzniku jaderného konfliktu. Přes mírové řešení, však tato krize naplno odstartovala novou éru studené války a jaderného zbrojení obou mocností.

Robert Bureš | inStory.cz
Komentáře
Reklama
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Věda & Vesmír

Ve vesmíru se mohou ukrývat nebezpečné mimozemské viry

Dům a zahrada

Vyhněte se největším chybám při zařizování ložnice

Bydlení

Čerstvé tagliatelle jako z italské restaurace si jednoduše připravíte i ve vlastní kuchyni

خرید vpn خرید vpn خرید vpn
خرید فیلتر شکن خرید vpn